Prostorové vyhodnocení fenoménu brain drain města Olomouce

Úvod

Migrace a dopady migračních proudů na dotčené regiony si v moderní době žádají stále více pozornosti. Jedná-li se o odliv odborníků, resp. terciérně vzdělaných osob, je tento jev často nazýván brain-drain, odliv mozků nebo také human capital flight. Touto problematikou se zaobírá celá řada autorů, zejména v souvislostech migrace absolventů vysokých škol z rozvojových států do států rozvinutých a následných ekonomických důsledků pro oba regiony. Brain-drain má zřejmý negativní vliv na sociální a ekonomickou situaci regionu emigrace a naopak kladný vliv na situaci v regionu imigrace. Základní motivace k obecně kterémukoli typu přesunu obyvatel mezi regiony je příznivější životní situace v cílovém regionu. Jednotlivé faktory motivace k migraci z řad vysokoškolsky vzdělané části populace se oproti obecné migraci liší a je třeba k vyhodnocování jejich intenzity přistupovat odlišně. Tato práce se zaměřuje na analýzu fenoménu brain-drain pro města Olomouc zejména v rámci vnitrostátní migrace na úrovni obcí. Toho dosahuje na základě rozborů migračních statistik města Olomouce a analýzy jednotlivých faktorů, které potenciálně mohou ovlivnit migraci vysokoškolsky vzdělaných osob. Všechny poznatky kombinuje do jedné hodnoty – míry fenoménu brain-drain města Olomouce v obci. Hlavním výsledkem této práce je identifikace hlavních příčin odlivu mozků z Olomouce a označení obcí s nejvyšší mírou tohoto jevu. Tato práce je součástí projektu „Výzkum motivací aktérů kreativních průmyslů v Olomoucké aglomeraci a návrh strategie pro posílení segmentu“ (TL02000403) v současnosti (2020) řešeném zejména na katedře geoinformatiky UPOL (hlavním řešitelem je Mgr. Rostislav Nétek, Ph.D.). Výsledky této práce budou použity pro potřeby projektu.

Cíle práce

Cílem bakalářské práce je:

1. zpracovat časoprostorovou analýzu fenoménu brain drain města Olomouce;
2. identifikovat jeho hlavní příčiny;
3. označit obce, do kterých dochází k největšímu odlivu obyvatelstva a
4. označit obce, které způsobují největší migrační přírůstky.

V rámci řešení hlavního cíle práce proběhla nejprve identifikace a kompletace vhodných datových sad a na jejich základě je vytvořena analýza. V rámci bakalářské práce je také vytvořena webová stránka, webová aplikace a poster prezentující výsledky práce vizuálně atraktivnějším způsobem.
Z podstaty práce a dostupných dat vychází dva vedlejší cíle. Prvním z nich je analýza mobility absolventů Univerzity Palackého v Olomouci. Druhý si klade za úkol vyhodnocení stavu zahraniční dlouhodobé migrace města Olomouce a identifikaci států, které mají s Olomoucí nejsilnější migrační vazby.

Metody

Studium literatury

Řešení cíle práce vychází ze studia odborné literatury. Stěžejními pracemi, ze kterých tato práce čerpá, jsou např. The Brain Drain: What Do We Know? (Docquier, 2006) nebo The effect of brain drain in the Czech Republic and earnings motivation for qualified specialists to work abroad (Vavrečková, 2009). Kompletní seznam použité literatury se nachází na konci této práce.

Metody vizualizace

• Grafy, histogramy a boxploty vytvořené v prostředí MS Office 365;
• metoda kartogramu – homogenní, selektivní, kvalifikační a složený;
• metoda kartodiagramu – bodový, liniový a strukturní.

Dixonův test extrémních odchylek

Tento test byl použit pro vyhodnocení odchylek od zbytku souboru v rámci dlouhodobé zahraniční migrace města Olomouce (podkap. 4.1.1). Test je schopen označit extrémní hodnoty u souboru s neznámým rozdělením pomocí testovacího kritéria závislého na variačním rozpětí souboru.

Origins destination cost matrix

Pro výpočet vzdálenosti obcí od města Olomouce (kap. 4.2) bylo využito nástroje Origins destination cost matrix. Tento nástroj ve výstupu vytváří linie s atributem, který obsahuje údaj o vzdálenosti. Vzdálenost byla vypočtena na základě dat sítě komunikací (silnice a železnice) v prostorových datech sady ArcČR 500 od společnosti ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Metody definice intervalů

• Metoda Natural Breaks (Jenks) – použito ve výsledné syntéze (kap. 5) kvůli vyšší přirozenosti výsledných intervalů;
• rozdělení na kvantily – použito v naprosté většině kartogramů (kap. 4), krajní hodnoty intervalů byly zaokrouhleny.

Syntéza více proměnných

Syntéza více překlasifikovaných hodnot (kap. 5) byla v této práci vypočtena jednoduchým aritmetickým průměrem hodnot. Byl zvažován také vážený průměr, nicméně pro stanovení vah nebyla nalezena žádná opora.

Postup

Celkový postup práce je rozdělen do čtyř kategorií činností:

• Studium literatury a metod – vyhledávání, kompletace a studium literatury, získávání znalostí pro kapitolu 3 a poznatků pro postup v dalších kapitolách.
• Studium dat souvisejících s brain-drain – vyhledávání vhodných datových zdrojů, sestavení datové sady pro použití v práci, rozdělení dat na data monitorující a ovlivňující fenomén brain-drain.
• Analýza současného stavu – rozbor dat a následná vizualizace na základě studia literatury, tvorba dat pro vstup do syntézy.
• Syntéza dat – poslední krok, ve kterém se projevují všechny předchozí. Kombinace více datových sad, tvorba jednotné míry fenoménu brain-drain. Podrobný popis postupu syntézy se nachází v kap. 5.

Postup práce byl realizován v prostředí softwaru od firem:

• ESRI (ArcMap 10.6 a ArcGIS Pro 2.5),
• Microsoft (Office 365 ProPlus) nebo
• Adobe (Illustrator CC 2015) nebo
• RStudio (v 1.2.5).

Výsledky

Práce byla zaměřena na analýzu fenoménu brain-drain města Olomouce a jeho hlavní příčiny. Dílčím cílem práce byla i identifikace obcí s nejvyššími odlivy obyvatel. Toho bylo dosaženo pomocí rozboru dostupných dat, týkajících se faktorů působících na fenomén brain-drain (tyto poznatky byly zjištěny na základě studia dostupné literatury). Faktory byly rozděleny do dvou kategorií. Monitorující faktory popisují historická data týkající se dlouhodobé migrace, dojížďky a mobility absolventů UPOL. Ovlivňující faktory charakterizují jednotlivé činitele potenciálu k brain-drain z Olomouce v obcích ČR. Na základě analýzy byla provedena syntéza faktorů a výsledné ohodnocení obcí ČR mírou fenoménu brain-drain města Olomouce.
Jako obce s nejvyššími hodnotami míry brain-drain města Olomouce se jeví tyto obce:

• Praha, která vykazuje výrazně příznivější hodnoty zkoumaných faktorů oproti Olomouci. Zejména pak faktory týkající se pracovních příležitostí. Jediným zkoumaným faktorem, který je v Praze nepříznivý, je cena bytů. Dlouhodobá i krátkodobá imigrace z Olomouce vykazuje hodnoty vyšší než kterákoli jiná obec.
• Brno je z hlediska vzdálenosti od Olomouce, kvality života, a především pracovních příležitostí druhým nejatraktivnějším regionem imigrace v rámci brain-drain Olomouce. To potvrzují i migrační statistiky.
• Ústí nad Orlicí v míře brain-drain Olomouce udává třetí nejvyšší hodnoty ovlivňujících faktorů. Ty ovšem nejsou příliš potvrzeny migračními statistikami. Toto město má tedy pouze velký potenciál k brain-drain, díky vhodné kombinaci vzdálenosti od Olomouce, pracovním příležitostem a ceně bytů.
• Plzeň se i přes větší vzdálenost od Olomouce velmi blíží předchozím obcím. Velký počet dokončených bytů a dostatečná úroveň pracovních příležitostí spolu s vysokou hustotou zalidnění a s ní nepochybně spojeným intenzivnějším sociálním životem obce řadí Plzeň na čtvrté místo.

Nesporně rozhodujícím je pro brain-drain města Olomouce vliv pracovních příležitostí v místě imigrace, což potvrzuje i dotazníkové šetření v rámci projektu „Výzkum motivací aktérů kreativních průmyslů v Olomoucké aglomeraci a návrh strategie pro posílení segmentu“, jehož výsledky jsou v této práci také využity.
Naopak obce s nejnižší mírou brain-drain Olomouce se nachází v širším zázemí Olomouce. Moravský Beroun, Dubčany či Huzová mají dle této práce nejnižší potenciál k brain-drain i historickou tendenci k imigraci z Olomouce. Migrační statistiky zde ukazují naopak výraznou imigraci do Olomouce. Obecně nejvyšší migrační přírůstky má město Olomouc z obcí v zázemí města, zejména v Olomouckém kraji.
V rámci analýzy dotazníkového šetření Absolvent 2018 (CSVŠ) byl zjištěn výrazný počet absolventů prezenčního studia na UPOL v současnosti pracující v Olomouckém, ale také ve Středočeském kraji a Praze. Toto zjištění tedy potvrzuje předchozí výsledky práce – resp. Prahu jako nejsilnější v rámci brain-drain Olomouce.
Vedlejším výsledkem práce je rozbor zahraniční dlouhodobé migrace Olomouce. Z tohoto hlediska v Olomouci převládá imigrace nad celkovou emigrací do zahraničí. Pro pouhých deset států jsou v saldu vyšší hodnoty emigrace z Olomouce (Švýcarsko, Benin a další). Vždy se však jedná o jednotky osob. V saldu nejvyšší hodnoty imigrace do Olomouce mají státy Ukrajina, Slovensko a Vietnam. Extrémně silným rokem z hlediska zahraniční imigrace je rok 2007 (1004 imigrantů). To je pravděpodobně způsobeno změnou imigrační legislativy České republiky – zavedení tzv. zelených karet.

Přílohy

Ke stažení