Úvod

Již dlouho slouží mapy jako komunikační prostředek pro sdělování prostorových informací. Při procesu přenosu informací mezi kartografem a uživatelem však může docházet k šumu (Svobodová, 2009). Mapa jako komunikační kanál nemusí vždy poskytnout uživateli všechny informace, které do ní byly kartografem vloženy, a to například z důvodu špatně zvolených kartografických vyjadřovacích prostředků nebo čistě kvůli účelu mapy, který přenos všech informací nevyžaduje. Zvolené kartografické vyjadřovací prostředky mohou obecně potlačit nebo naopak zvýraznit některé informace, aby byla v mapě zachována hierarchie prezentovaných informací.

Základní úlohou moderní kartografie by měla být snaha odstraňovat šum v kartografickém komunikačním procesu pomocí využití moderních technologií (např. eye-tracking) a snaha o to, aby transfer informací z mapy k uživateli byl rychlý, přesný a efektivní. Moderní kartografie se tedy zabývá uživatelskými aspekty, které jsou předmětem mnoha studií, vědeckých výzkumů a publikací (např. van Elzakker a Wealands, 2007; Kramers, 2007; Nivala, 2007; Pucher, 2008; in Vondráková, 2016). Je zcela nezbytné, aby byly uživatelské aspekty zohledněny při tvorbě map a tudíž byly základem pro kvalitní mapový výstup, který lze využít v různých oborech.

Z výše uvedených důvodů probíhá v současné době řada kartografických výzkumů, které se dotýkají různých témat od teoretických poznatků až po čistě praktické využití. S pokrokem moderních technologií se uživatelské aspekty čím dál tím více řeší také s ohledem na médium mapy a jejich specifika.

Téma bakalářské práce vzniklo v návaznosti na předchozí výzkum realizovaný na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci, kdy byly studovány například barevné vzdálenosti a jejich vliv na percepci uživatele, nebo uživatelské preference při používání různých typů map. Tímto tématem je denní a noční režim zobrazení digitálních map, kdy odlišnost uvedených režimů vznikla z důvodu snadnější práce s mapou za jakýchkoliv světelných podmínek, aby pro uživatele mapy bylo čtení přijatelnější, snazší a v některých případech je neohrozilo na bezpečnosti například při používání navigací v autě. Cílem bakalářské práce je proto prostudování vlivu denního a nočního režimu na percepci map a uživatelské preference, a to za využití kvalitativních i kvantitativních metod výzkumu.