Úvod

Stínování je způsob znázornění výškopisu založený na nasvícení terénu. Vychází z představy nasvícení plastického modelu reliéfu vhodným způsobem, kdy je následně daný obraz zachycen na mapovém listu (Veverka a Zimová, 2008).

Existuje řada odborných studií zabývající se způsoby zobrazení povrchu pomocí stínování, které je používáno již od začátku 16. století. Existují tři základní způsoby stínování. Podle Imhofa (2007) je to stínování svahů (slope shading), šikmé stínování (oblique shading nebo hillshading) a kombinované stínování (combined shading), které je kombinací předchozích dvou. Řada profesionálů i neprofesionálů v oblasti kartografie vytváří denně mnoho map, kde znázorňují výškopis pomocí stínování. Na druhou stranu vzniká spousta map, u nichž je výškopis znázorněný pouze pomocí vrstevnic a kót.

Cílem této bakalářské práce je eye-tracking hodnocení uživatelského čtení stínovaných a nestínovaných map. Tato práce by měla vymezit nejvhodnější metodu či kombinaci metod zobrazení výškopisu v případě, kdy čtenář mapy pracuje s terénem. Testování se budou účastnit jak kartografové věnující se především tvorbě map, tak "nekartografové" tvořící většinu uživatelů kartografického produktu. Uživatelem může být například turista, který hledá na mapě trasu s nejmenším převýšením pomocí vrstevnic, kót nebo pomocí stínování. U poslední zmiňované metody ale není jasné, jak na čtenáře mapy působí, a proto je potřeba to zjistit.