NÁRODNÍ PARK VIKTORIINY VODOPÁDY

Lokalizace: asi 600 km západně od Harare na řece Zambezi, která tvoří hranici mezi Zimbabwe a Zambií

Přírodní prostředí: oblast střídavě vlhkého tropického klimatu se suchými lesy zelenými v období dešťů a suchými savanami

Nadmořská výška: 915 m je horní hrana vodopádů

Rozloha: 69 km²

Předmět ochrany: božský zázrak přírody, jenž je dílem nejdelší řeky Afriky

Specializace: vodní flóra a fauna

Klima: Ideální turistické období je od dubna do října, od listopadu do konce března je období silných dešťů. Nejvíc srážek spadne v lednu ( 1700 mm), zatímco od července do srpna nejsou srážky prakticky žádné, roční průměr je 500 mm. Průměrná lednová teplota je asi 26°C, s maximem kolem 32°C, v červenci klesá na 17°C (Grazzini, 1994).

Historie: Viktoriiny vodopády vděčí za své jméno slavnému skotskému průzkumníkovi Davidu Livingstonovi, který je objevil 16.listopadu 1855 a pojmenoval je na počest anglické královny. Jinak název vodopádů v domorodém jazyce zní Mosioatunya a znamená Hromový kouř. Tento domorodý název je v Zambii použit jako oficiální jméno parku. Vznik vodopádů se odhaduje do doby před 150 milióny lety. Původně prý ležely asi 150 km dolů po proudu a staletími se posouvali zpět díky stále erozi čedičového plató, kterým Zambezi protéká. Jako národní park ustanoveny roku 1952.

Popis: V současnosti se vodopády nacházejí asi v polovině toku velké řeky Zambezi, která pramení v blízkosti hraničního trojúhelníku Angola – Kongo – Zambezi a tvoří několik set kilometrovou hranici mezi Zambií a Zimbabwe, než se v Mosambiku vteče do Indického oceánu. Táhnou se v šířce 1700 m, hrana vodopádů měří 1 670 m a proud řeky se přes ni řítí do přibližně stometrové propasti, ta je považována za nejdelší celistvou stěnu vodopádů na světě. Vodopády jsou rozděleny do 5 sektorů, které se jmenují: Devil ( ďábel), Maine (hlavní), Horseshoe ( podkova), Rainbow ( duha) a Eastern (východní). V období dešťů mají minutový objem 545miliónů litrů vody, která padá v kaskádách s ohlušujícím řevem a vytváří oblak vodní páry vysoký přes 500m. Je to představení, které vzbuzuje pro svou velkolepost nadšení i bázeň (Grazzini, 1994). V nejzápadnější části Zimbabwe nalezneme při hranicích se Zambií národní park Viktoria Falls. Rozkládá se v blízkosti vodopádů, podle nichž se jmenuje. Do oblasti se lze dostat z Bulawaya, která lež 440 km na jihovýchod po silnici A6 procházející Hwange nebo vlakem. Navíc má park přímé letecké spojení s hlavním městem Harare, let trvá 3 hodiny.

Obr.12. - Grazzini,G.(1994)

Park je dobře vybaven pro turistiku, kolem řeky Zambezi jsou různé typy hotelů a aby bylo možno obdivovat velkolepé divadlo vodopádů, byly vybudovány dvě vyhlídkové silnice, Zambezi a Chamabonda, k dispozici jsou i vyhlídkové turistické lety a čluny, které jezdí po řece od vodopádů nahoru po proudu.

Příroda: Oblasti savany jsou nejdále od řeky a rostou zde ojedinělé baobaby. Údolí, dědici dávných vodopádů, jsou pokryta hustými deštnými lesy, kde se proplétají palmy, kapradiny a popínavé rostliny. Podél břehů Zambezi dominuje mnoho týkovníků. Místní fauna zahrnuje antilopy, africké buvoly, divoká prasata, kudu, impaly a různé druhy z čeledi Cervidae. Sloni a nosorožci nejsou příliš četní. V parku žije mnoho ptáků, někteří z nich jsou vzácní.