Autor: Bc. Stanislav Tokoš
Vedoucí práce: Mgr. Radek Barvíř, Ph.D
Katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty
Univerzity Palackého v Olomouci
Olomouc, 2024
Cílem diplomové práce je zhodnotit grafickou náplň a její rozložení na mapových listech českých jazykovědných atlasů a navrhnout případné alternativy v použitých metodách tematické kartografie. Rešerše se věnuje podobným mapový dílům ze světa, zabývající se jazykem a nářečím. Pomocí nástroje GMLMT jsou změřeny vybrané mapy vydané Ústavem pro jazyk český a Katedrou geoinformatiky UP. Výsledky jsou statisticky zpracovány a vzájemně porovnány odlišnosti mezi jednotlivými atlasy i mapami v jednotlivých atlasech. Vyhodnoceny jsou také mapy zahraniční tvorbu dle vlastního výběru. U vybraných témat je navrženo alternativní znázornění pomocí odlišných metod tematické kartografie a z hlediska grafické náplně je srovná se stávajícími přístupy.
V této práci je využit nástroj GMLMT verze 1.4 (Graphic Map Load Measuring Tool) pro měření grafické náplně jednotlivých map. S tímto nástrojem je pracováno v grafickém programu GIMP 2.10.34. Návrhy nového zobrazení vybraných map jsou zpracovány v ArcGIS PRO 3.1.0, kde jsou použity nástroje Generate Tessellation pro vytvoření sítě (hexagon, čtverec), Spatial Join na připojení dat, Join byl využit k připojení atributů a Feature to Point pro převedení dat na body. Mapy z Českého jazykového atlasu bylo potřebné vektorizovat a georeferencovat. Nameřené výsledky grafické náplně jsou pak zpracovány v programu MS Excel. U nových vizualizací bylo vyžito hexagonových a čtvercových sítí. Dále byla využite metodu obdobná Wurmanovým tečkám. Pro dosažení cíle práce jsou využity empirické a obecně teoretické metody.
Výsledky měření grafické náplně byly v průměru nejvyšší u vybraných map
Českého jazykového atlasu a to u dílu 1 a 5. Nejvíce vyvážené byly mapy atlasu
finského nářečí s grafickou náplní kolem 20%. Nejnižší grafická náplň pak byla
naměřena u map z ALPI a to lehce přes 12%. Z pohledu distribuce grafické náplně
bylo nerovnoměřné rozložení u map přesahujících hodnotu 30%. U map kolem hranice 40%
u nerovnoměrné rozložení bylo velmi znatelné.
Výsledné nové vizualizační metody vužívají kombinaci gridu, plošných, bodových znaků a metodu podobnou Wurmanovým tečkám.
Celkem bylo navrženo 20 verzí možných vizualizací s využitím metod tematické kartografie, tak aby došlo ke snížení grafické náplně. Mapy s názvem atn jsou z Atlasu nářečí českého jazyka,
mapy označené jako cja jsou pak z Českého jazykového atlasu.
U výsledných map se podařilo snížit hrafickou náplň až na jednu mapu Mapa 63. Zde došlo k navýšení o 2 %.
Výsledky měření vybraných map, nové vizualizace a jejich výsledky měření jsou ke stažení zde:
Práce měla za cíl zhodnotit grafické naplnění map jazykovědných atlasů včetně rozložení. Další cílem bylo navrhnout nové vizualizační metody, aby došlo ke snížení grafické náplně, ale zachování všech informací v mapě. Teoretická část byla zaměřena na rešerši vybraných atlasů ze zahraničí. Autor se také věnoval jazykovědnému mapování v Česku a institucím, které se u nás zaměřují na jazykovědné mapování. Popsány byly metody tematické kartografie a procesy zaměřené na jazykovědné mapování. V části věnované náplni mapy bylo vymezena definice náplně mapy. Část zaměřena na metody a postupy se věnovala datům, formátu a vybraným metodám. Byla popsána příprava atlasů postup měření v programu GIMP za použití nástroje GMLMT a následná práce v GIS. Praktická část práce byla věnována samotnému měření grafické náplně vybraných map nástrojem GMLMT. Popsaná byla taktéž distribuce grafické náplně. Výsledky měření pak byly porovnány pomocí krabicového grafu, aby bylo vidět případné diferenciace. Výsledky ukázali, že mapy mohou být velmi stabilní a vážené z pohledu grafické náplně jako u finského atlasu. Bylo vybráno pět mapových výstupů, se kterými se dále pracuje. Poté se autor věnoval návrhu nové vizualizační metody s cílem snížit grafickou náplni u pěti vybraných map. Dále byly popsány vybrané metody multivariate mapping, které byly použity v této práci. Jelikož bylo potřeba mapy ČJA digitalizovat, tak byl jeden odstavec věnován vektorizaci. Mapa cja 05 0221 v1 byla srovnaná s mapami ČJA a atlasu nářečí, jelikož je totožná. Závěr této kapitoly se věnoval vytvořeným mapovým výstupům, interpretaci výsledků a slovní zhodnocení vzhledu nových vizualizačních metod. Podkapitoly byly zaměřeny na vybraných pět, včetně několika verzí vizualizace, map a znakového klíče, pro možné čtení nové mapy. Výsledkem práce je 20 map s novou vizualizační metodou. Zajímavým poznatkem bylo, jakou roli hraje text a stínovaný mapovém reliéf v poli. Odstraněním došlo ke snížení grafické náplně, ale významně se zhoršila orientace v mapě a její čitelnost. Pro výsledné mapové výstupy byly v několika verzích použity hexagonové a čtvercové sítě. Čtvercová síť umožnila připravit metodu obdobnou Wurmanovým tečkám, která se využívá pro kvantitativní data. Bylo docíleno snížení grafické náplně ze 47 % na 23 %. Avšak často za cenu zhoršení čitelnosti mapy. U většiny map se zhoršila také uživatelské rozhraní map. Na výsledných mapách lze pozorovat, že navrhnout nové vizualizační metody pro stávající mapu není jednoduchý proces. Avšak u některých výsledků je vidět, že je to řešitelné.
The diploma thesis is devoted to the evaluation of the graphic map load of linguistic atlases published by the Institute of the Czech Language of the Czech Academy of Sciences in cooperation with the Department of Geoinformatics, Faculty of Science, Palacký University. The thesis contains an evaluation of two foreign atlases of the author's choice. The processed results are then compared and supplemented by the author's commentary. The review is devoted to institutions focused on linguistic mapping. It also focuses on linguistic mapping in the Czech Republic and abroad. In the next section, cartographic methods and processes are described. The theoretical part is then devoted to the graphical filling of maps, their evaluation and contribution. The author describes the methods and procedure of processing with the GMLMT tool. On the basis of the measurement results, maps with higher graphical fill values of 40 % or more were selected. For those, the author suggests a possible redesign in order to reduce the graphic saturation but not to reduce the information content. The result of the work can serve all map makers and cartographers. This is a demonstration of the use of a tool for measuring the graphic map load.