Zpracování magisterská práce bylo rozděleno do několika kroků (obr. 2.1). V prvé řadě bylo nutné seznámit se s problematikou zadaného tématu, a proto vedly první kroky k detailnímu studiu příslušné literatury. Z hlediska vymezení kartografického stylu automap bylo nutné stanovit přístup k řešení tohoto tématu, a proto bylo vytvořeno schéma, na základě kterého pak byly vizuálně porovnávány automapy různých nakladatelství.
Výzkum zaměřený na uživatelskou percepci automap různého stylu byl realizován pomocí technologie eye-tracking. Nejdříve bylo nutné sehnat vhodné ukázky automap, a poté byl připraven samotný experiment, který byl uskutečněn na Katedře geoinformatiky v Laboratoři eye-tracking. Do prvního experimentu byly vybrány ukázky z dvou autoatlasů v měřítku 1 : 200 000 vydaných nakladatelstvím Kartografií PRAHA, a. s. v letech 1994 (A1994) a 2013 (A2013), které zastupovaly různý kartografický styl. Na základě vyhodnocení naměřených hodnot vybraných eye-tracking ukazatelů (správnost a rychlost odpovědí, počet fixací) byly navrženy změny, které pak byly ve spolupráci s Kartografií PRAHA, a. s. provedeny na současných mapách vydávaných tímto nakladatelstvím. Inovované mapy (v dílčích částech této práce značeny zkratkou AA) byly podrobeny druhému testování. Vyhodnocení druhého experimentu bylo zaměřeno na efektivitu provedených změn a na srozumitelnost vybraných bodových znaků znakového klíče těchto autoatlasů.
Vizualizace naměřených dat probíhala v programu SMI BeGazeTM, kde byla využita metoda Heatmaps a Scanpath, a v prostředí V-Analytics (a.k.a. CommonGIS) metoda Flowmap. Pro statistickou analýzu naměřených dat byl použit neparametrický Wilcoxonův párový test. Tento test se používá pro identifikaci změn mezi párovými pozorováními, v tomto případě mezi naměřenými hodnotami nad dvěma rozdílnými mapami stejného území.
Pro doplnění prvního a druhého testování byl vytvořen online dotazník, ve kterém byly hodnoceny z pěti subjektivních hledisek (estetičnost, srozumitelnost, přehlednost, užití barvy a písma) ukázky ze stejných autoatlasů jako v prvním experimentu. Zároveň byl tento dotazník vytvořen pro zjištění preferencí při používání autoatlasů, při vyhledávání informací v atlasech a pro grafické znázornění vybraných prvků.
Na základě těchto výzkumů byl v závěru práce vytvořen soubor, který obsahuje návrhy ke změnám z hlediska preferencí uživatelů, a obecný soubor doporučení.