Teoretickým výsledkem práce je provedená rešerše dostupné literatury, zabývající se problematikou popisu a písma v mapách. Byla prostudována česká a zahraniční literatura. V rešerši se objevují přední kartografičtí autoři, kteří danou problematiku ve svých publikacích často probírají, jelikož patří k nejzákladnějším v kartografii. V teoretické části jsou probrány všechny parametry písma, jeho klasifikace a písmová osnova. Část popisu v mapách je zaměřena na geografické názvosloví a hlavně umísťování popisu do map (jaké jsou zásady, doporučení apod.). Celá rešerše se nachází v kapitole 3 a 4.
Jedním z praktických výsledků práce je provedené ET testování zaměřené na písmo v mapách. Testování bylo zaměřeno na dva parametry písma (velikost a rod). ET testování bylo rozloženo do několika fází, od přípravných až po hlavní. Přípravné ET testy sloužily primárně k nalezení a odstranění nedostatků. Docházelo průběžně k modifikacím na stimulech, aby bylo čtení písma co nejméně ovlivněno vedlejšími efekty. Výsledků a závěrů z ET testování je hned několik.
První část vyhodnocení hlavního testování je zaměřena na dobu čtení písma v různých velikostech. Písmo bylo testováno ve velikostech 7, 10, 13, 16 a pro každou z nich byl vypočítán medián doby čtení. Mediány ukázaly, že v nejmenší testované velikosti se písmo čte opravdu nejpomaleji. S větší velikostí se písmo stává čitelnější, ale velikost 16 se ukázala jako kontraproduktivní, zde je písmo příliš velké a čas čtení se začíná prodlužovat. Rychlost čtení je prezentována na obr. 26. V tabulce 4 jsou výsledky čtení jednotlivých fontů, z nichž nejlepších výsledků dosáhl Arial. Jedná se o bezpatkové písmo, které je dobře a hlavně rychle čteno ve všech testovaných velikostech. Za dobrý font se dá považovat i Minion, který kromě velikosti 7 sekundoval fontu Arial a byl rychle čitelným.
Další část ET testování patřila porovnání patkového a nepatkového písma. Obecně se praví, že ve čtení mezi těmito dvěma skupinami je velký rozdíl a patkové se nedoporučuje. Tyto dvě skupiny písma byly tedy statisticky porovnány Fischerovým testem, který se specializuje na analýzu rozptylů. Ukázalo se, že ve všech velikostech nejsou významné rozdíly v době čtení mezi patkovým a nepatkovým písmem. Hodnoty p. value jsou zobrazeny v tabulce 5. V diplomové práci jsou také nastíněny možnosti výstupů této metody v podobě obrázků. Veškeré výsledky a postup či průběh ET testování lze nalézt v kapitole 5.
Druhým z praktických cílů bylo dotazníkové šetření. Šetření bylo prováděno formou technologie GoogleForm online. Vyplnění dotazníku se zúčastnilo 100 lidí a odpovídali na 9 otázek týkajících se problematiky popisu v mapách. Výsledky dotazníku jsou prezentovány v tabulce 6, kde jsou procentuálně ukázány zvolené odpovědi i pro dílčí skupiny. V některých případech se projevil rozdíl mezi studenty v oboru a veřejností. Všechny ukázky, které jsou obsaženy v dotazníku a na které jsou otázky směřovány, jsou ukázány v diplomové práci. Je potřeba zmínit, že odpovědi v dotazníku nelze brát obecně. Vždy se jedná o případ v konkrétní otázce. U popisu často záleží také na pozadí, okolních prvcích apod., což je nastíněno i v teoretické části práce. Struktura dotazníku a jeho vyhodnocení je v kapitole 6.
Graf prezentující dobu čtení písma napříč velikostmi.