domů

Nacházíte se zde: ostatní → medializace gis na kgi

Medializace GIS na KGI

BotanGIS

Pavla Dědková v relaci Reportéři ČT

Rozhodně stojí za podívání - od 15. minuty a 15. sekundy začíná reportáž o zaniklé obci Čistá, jejíž 3D rekonstrukci vytvořila v rámci své bakalářské práce (pod vedení Mgr. Popelky) naše úspěšná studentka Pavla Dědková. http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1142743803-reporteri-ct/213452801240038/

Přerovský deník 8.4.2011

Stezku pro koňáky, která povede po Přerovsku a Kroměřížsku, zaměřují studenti geoinformatiky z Univerzity Palackého v Olomouci. Hipostezka propojí území šestačtyřiceti obcí a bude mít 230 kilometrů. Jezdci na koních ji využijí nejen k projížďkám přírodou, ale také pro přesun na různé akce, jako jsou třeba oblíbené Hubertovy jízdy. Projít se po ní mohou i pěší turisté. „Při trase vznikne 45 malých a 6 větších odpočívek, 4 krytá a 51 nekrytých úvazišť a budou na ní umístěny informační mapy a tabule. Značené stezky povedou převážně po polních a lesních cestách, které byly původně formanskými stezkami. Hustě křižovaly toto území a jsou zaneseny ve starších mapách. Zajímavostmi na trase, které stojí za to navštívit, budou nově vystavěná rozhledna a replika vodního mlýna,“ uvádí koordinátorka Marie Tesařová. Projekt s názvem Po formanských stezkách – křížem krážem Moštěnkou a Hříběcími horami zajistily Místní akční skupiny Partnerství Moštěnka a Hříběcí hory. Trasu nyní vyměřují mladí lidé z olomoucké univerzity. „Jsme rozdělení do skupinek, na každou z nich připadá 20 až 30 kilometrů stezky,“ říká Lenka Zajíčková, studentka čtvrtého ročního geoinformatiky. Spolu se svojí kolegyní Evou Sztwiorokovou mají na starosti část poblíž Bochoře. Kudy povede? „Projdeme nebo projedeme celou trasu, zaměříme určená místa GPSkou a vyfotografujeme je,“ doplňuje Sztwioroková. Hipostezka spojí například Bochoř, Horní Moštěnici, Domaželice, Dřevohostice, Turovice či Radkovu Lhotu. Některé její větve povedou na Kyselovice a také směrem na Hulín. „Zatím jezdíme hlavně po polních cestách v okolí Bochoře. Jakmile to ale bude možné, rádi vyrazíme i dále,“ těší se jezdkyně Nela Lukášová. „Důležité je, aby se jezdci mohli dobře zorientovat a také aby je stezka vedla místy, kde jim cestu nepřekazí příkopy nebo jiné překážky. Hlavně lidé, kteří nemají možnost dopravy a chtějí se účastnit třeba Hubertovy jízdy, novou hipostezku uvítají nejvíce,“ doplňuje Anna Koláčková z Jezdeckého oddílu Bochoř. odkaz zde

Ekolist 7.4.2011

Dvaadvacet studentů z olomoucké geoinformatiky dnes na kole nebo pěšky vyrazí do Hříběcích hor a na Moštěnicko. V rámci studijní praxe tam vyměří 230 kilometrů nových tras a vyznačí umístění víc než čtyř stovek směrovek. Trasa pro jezdce na koních i pěší turisty povede po starých formanských stezkách v několika okruzích přes 21 obcí v oblasti Hříběcích hor a 25 obcí regionu Partnerství Moštěnka. Jak Českému rozhlasu řekl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky, dvaadvacet studentů v rámci své praxe vyměří trasy pomocí GPS souřadnic a vyznačí umístění jednotlivých směrovek v terénu. „V první fázi jsme museli udělat přípravu u počítače, kdy hipostezka je v předběžné variantě v mapách zakreslená, a teď přijde na řadu upřesnění. Musí jít s GPS přístrojem přesně zaměřit místo, kde potom bude stát rozcestník, a ten se potom zakreslí do mapy,“ vysvětlil Burian. Nejenom malebnou přírodu Kroměřížska, Holešovska a části Přerovska, ale i úplně novou rozhlednu či repliku vodního mlýna můžou jezdci a pěší obdivovat na nových hipostezkách už na podzim. odkaz zde

Český rozhlas 7.4.2011

Dvaadvacet studentů z olomoucké geoinformatiky dnes na kole nebo pěšky vyrazí do Hříběcích hor a na Moštěnicko. V rámci studijní praxe tam vyměří 230 kilometrů nových tras a vyznačí umístění víc než čtyř stovek směrovek. Trasa pro jezdce na koních i pěší turisty povede po starých formanských stezkách v několika okruzích přes 21 obcí v oblasti Hříběcích hor a 25 obcí regionu Partnerství Moštěnka. Jak Českému rozhlasu řekl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky, dvaadvacet studentů v rámci své praxe vyměří trasy pomocí GPS souřadnic a vyznačí umístění jednotlivých směrovek v terénu. „V první fázi jsme museli udělat přípravu u počítače, kdy hipostezka je v předběžné variantě v mapách zakreslená, a teď přijde na řadu upřesnění. Musí jít s GPS přístrojem přesně zaměřit místo, kde potom bude stát rozcestník, a ten se potom zakreslí do mapy,“ vysvětlil Burian. Nejenom malebnou přírodu Kroměřížska, Holešovska a části Přerovska, ale i úplně novou rozhlednu či repliku vodního mlýna můžou jezdci a pěší obdivovat na nových hipostezkách už na podzim. odkaz zde

Regiony 24, 6.4.2011

Mezi regionem Kroměřížska a Přerovska vznikne nová hipostezka, postarají se o to studenti olomoucké Univerzity Palackého. Hipostezka vznikne v rámci projektu Po formanských stezkách – křížem krážem Moštěnkou a Hříběcími horami. Studenti vyměří napříč regiony více než 230 kilometrů nových tras a umístí téměř 400 směrovek. Stezka pro jezdce na koních i pěší turisty povede v několika okruzích přes území 46 obcí na Přerovsku a Kroměřížsku. Při trase vznikne 45 malých a šest větších odpočívadel, čtyři krytá a 51 nekrytých úvazišť a chybět nebudou ani informační mapy a tabule. Značené stezky povedou převážně po polních a lesních cestách, které byly původně formanskými stezkami. "Hustě křižovaly toto území a jsou zaneseny ve starších mapách. Zajímavostmi na trase budou nově vystavěná rozhledna a replika vodního mlýna," doplnila Tesařová. Na vyměřování tras a zpracování mapových podkladů se podílí katedra geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Její studenti provedou ve čtvrtek a v pátek v rámci své studijní praxe fyzické vyměření trasy, kdy pomocí GPS souřadnic vyznačí umístění jednotlivých směrovek v terénu. Trasu stezek navrhovaly převážně jezdecké stáje zapojené do projektu a byla projednána i s majiteli pozemků. Nově vybudované hipostezky přivítají jezdce i pěší letos na podzim. odkaz zde

Radiožurnál 3.4.2009

Do světa atlasů a map, tradičních papírových i těch novodobých, elektronických a webových nás zavedl páteční host Vít Voženílek. Vedoucí Katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, známý propagátor kartografie, přiblížil nejnovější trendy v kartografických technologiích. Dal nám nahlédnout do příprav a tvorby map a encyklopedií. Dozvěděli jsme se i o tajích a důležitosti oboru geoinformatiky nebo např. zajímavosti o historii lesnických map, která trvá více jak 150 let. S moderátorkou Zitou Senkovou hovořili o největším projektu v oblasti klimatologie za poslední půlstoletí, kterým je internetová podoba Atlasu podnebí České republiky. Ten připravili odborníci z olomoucké univerzity Palackého spolu s kolegy z Českého hydrometeorologického ústavu. Po knižní podobě atlasu, která vyšla před dvěma lety, se totiž doslova zaprášilo a tak se rozhodli pro nové zpracování atlasu, na který se těší nejen meteorologové a klimatologové, ale také experti z oborů spjatých s podnebím a závislých na rozmarech počasí - zemědělci, stavebníci ale i turisté. odkaz MP3 zde

Milenium na ČT24 17.3.2009

Zajímavosti z regionů na ČT24 1.3.2009

Dobré ráno s ČT 10.2.2009

Projekt OLINA

 

© 2007 - 2011 Katedra Geoinformatiky I Mapa stránek I Prohlášení o přístupnosti I rss kanál I I GeoURL