Vývoj železniční sítě v Česku

Použité metody a programy
V práci byly použity metody z oblasti geografických informačních systémů (tzn. sběr, zpracování a úprava prostorových dat a jejich doplňujících atributů), dále kartografické metody pro webovou kartografii (tvorba mapové kompozice a znakového klíče) a grafického zpracování (úprava ikon). Pro vytvoření webové mapové aplikace bylo využito programování pomocí jazyků HTML5, který definuje prvky na webové stránce, jazyk CSS3, jež slouží k definici vzhledu (stylování) stránky a JavaScript, který poskytuje možnost interakce s prvky na straně klienta. Pro funkčnost mapy bylo použito několika pluginů z JavaScriptové knihovny Leaflet. Zpracování prostorových dat železničních tratí probíhalo v programu ArcGIS Pro ve verzích 2.9 až 3.0.3. od firmy ESRI. Zde probíhaly úpravy atributů geometrie a atributů železničních tratí, včetně digitalizace geometrie již zaniklých úseků či celých tratí. Výsledné tratě byly exportovány do formátu GeoJSON. Po exportu dat bylo pracováno v programu Visual Studio Code ve verzi 1.75 až 1.77.3, což je proprietární freeware od firmy Microsoft pro editaci zdrojového kódu. V tomto programu byl napsán zdrojový kód stránky (HTML5) s výslednou webovou mapou, vzhled stránky ve formátu CSS i skripty v jazyce JavaScript. Pro tvorbu jedné podkladové mapy byla použita cloudová platforma MapBox Studio. Vlastní ikony pro legendu a přepínání vrstev byly vytvořeny v programu Inkscape 1.2.2. Pro testování stránek byl použit program XAMPP 8.0.25 od firmy Apache Friends, jež se používá ke spuštění lokálního webového serveru. Výsledná webová mapa byla testována v prohlížečích Opera ve verzi 97, Microsoft Edge verze 113, Google Chrome verze 112 a Mozilla Firefox verze 112.

Použitá data
Jedním z hlavních cílů této práce bylo sesbírat a zkompletovat data o poloze českých železničních tratí od roku 1827 do roku 2022, včetně přeložek nad 200 metrů odchylky, a vše doplnit o atributy roku vzniku, případného zániku a elektrifikace tratě. Za tímto účelem bylo potřeba dohledat co nejvíce dostupných informačních zdrojů, ze kterých bylo následně čerpáno. Jako zdroj prostorových dat byla použita data železničních tratí z databáze Data50 od ČÚZK ve formátu SHP, které byly upraveny pro potřeby této práce, tzn. byly doplněny atributy dat a byla upravena geometrie linií. Nejvýznamnějším zdrojem atributových dat byla železniční databáze z webových stránek Atlas drah (Wagula a kol. 2022), ve které se mimo informace o době existence tratí, jejich elektrifikaci či dobách kdy ne/byly v provozu, nachází také informace o vlastnících tratě od jejího vzniku, či rozchodu kolejí. Další zdroje informací o vzniku tratí byly knižní, jedná se o tituly Zmizelé koleje, zmizelá nádraží díly 1. a 2. (Lapáček a kol., 2019 a 2021), knihy od autora Schreiera, konkrétně Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (2004), Příběhy z dějin našich drah: kapitoly z historie českých železnic do roku 1918 (2009) a Naše dráhy ve 20. století: pohledy do železniční historie (2010), dále Kronika železnic českých zemí: a nejkrásnější tratě (Meitner, 2021), Dějiny dopravy v českých zemích v období průmyslové revoluce (Hlavačka, 1990), 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda (Kotrman, 2001), Po stopách našich železnic (Krejčeřík, 1991), Akademický atlas českých dějin (Semotanová a Cajthaml, 2016), Přehledné dějiny československých železnic 1824-1948 (Štěpán, 1958), Železniční památky Čech, Moravy a Slezska (Vokáč, 2017). Dalším zdrojem informací byla dokumentární série Zaniklé tratě (Vrána, 2017-2023). Čísla tratí vychází z aktuálního číslování dle knižních jízdních řádů dostupných na stránkách Správy železnic (Knižní jízdní řády, 2022). Některé úseky zaniklých tratí byly přebrány ze sady OpenStreetMap (OpenStreetMap, 2022).

Postup zpracování
Postup zpracování diplomové práce lze rozdělit do několika fází, úvodní fázi, sběr a zpracování dat, návrh webové mapy a tvorba webové mapy. V první fázi byla provedena rešerše současného stavu problematiky a dostupných datových zdrojů. Z důvodu neexistence veřejně dostupné prostorové databáze Českých železničních tratí se sledovanými atributy (rok vzniku tratě, rok elektrifikace, rok deelektrifikace, rok ukončení provozu na trati a rok zániku tratě) bylo ve druhé fázi potřeba vycházet z mnoha dostupných datových zdrojů (viz kapitola Použitá data). Ty sloužily především jako zdroj atributových dat, nicméně v některých případech, především u tratí již zaniklých (a původních tras před přeložením tratě), bylo potřeba průběh tratí digitalizovat. Ve třetí fázi došlo k návrhu webové mapy. Tzn. byl vytvořen grafický návrh výsledné mapy, ve kterém byla zahrnuta i stránka funkční (jaké funkce by měla výsledná mapa obsahovat) a stránka obsahová (doprovodné prvky). Na základě tohoto návrhu došlo k výběru JavaScriptové knihovny pro poslední, čtvrtou fázi, ve které byla naprogramována celá webová mapa, včetně všech funkcionalit a jejího vzhledu. Na závěr byl dopsán text diplomové práce, zhotoven poster ve formátu A2 a webové stránky, které shrnují výsledky diplomové práce.