Úvod

Když v roce 1996 MapQuest prezentoval první webovou mapu, tvořil ji pouze jeden obrázek. Kdykoliv uživatel provedl interakci s mapou, byl načten další obrázek, odpovídající požadovanému rozsahu zobrazovaného území. Tento princip byl používán až do doby, než Google představil tzv. slippy maps, v té době revoluční technologii, která udělala mapy rychlejší a dostupnější. Principem bylo rozdělení mapy na malé čtverce, tzv. mapové dlaždice. Mapu při zobrazení netvořil pouze jeden obrázek, ale několik obrázků vedle sebe s neviditelnými hranami. Výhodou přístupu bylo, že při libovolné interakci s mapou se nemusela načíst celá mapa znovu, ale načteny byly pouze ty části mapy, které nebyly zobrazeny dříve. Obrázky byly nazvány rastrovými dlaždicemi a nápad společnosti Google postupně převzaly všechny významné mapové aplikace a knihovny.

Od té doby uběhlo již 14 let. Internet, potažmo webové aplikace za tuto dobu prošly velkou změnou, ale technologie mapových dlaždic se v téměř identické podobě užívá dodnes. Nelze říci, že se nezměnilo vůbec nic, experimentuje se s formáty dlaždic, dlaždice se generují na požadavek, nikoliv napřed, měnila se velikost i rozlišení dlaždic. Princip však od roku 2005 významnějšími změnami neprošel.

Uživatelé sítě World Wide Web však dnes mají zcela jiná očekávání než před čtrnácti lety. Tehdejším standardům mapa jako obrázek mohla vyhovovat, dnes však je požadována dynamika, plynulost, rychlost a možnost interakce s mapou. Řešením se ukázaly být vektorové dlaždice, které převzaly princip dělení mapy do čtverců, místo obrázku však načítají vektorové objekty. Celá mapa se tak dostala do rukou uživatele. Se všemi objekty na mapě může uživatel pomocí JavaScriptu a jiných jazyků libovolně manipulovat, dotazovat se na ně, měnit jejich symbologii a mnoho dalšího.

Vektorové dlaždice jsou stále poměrně novou technologií a počet webových map, které je využívají, není tak vysoký jako u map s dlaždicemi rastrovými. K přechodu z rastrové na vektorovou technologii se ale postupně rozhodují významní činitelé v oboru webových map, jako například Google Maps či Mapbox. Nejvýznamnější český mapový poskytovatel, Mapy.cz, se v desktopové aplikaci stále spoléhá na rastrové dlaždice a mezi českými uživateli se těší velké popularitě. Dá se tak říci, že obě technologie mají v současnosti na trhu své místo.

Tato práce porovnává rastrové a vektorové dlaždice z několika různých pohledů. Zaměřuje se na technickou specifikaci obou řešení, definuje jejich shodné a odlišné znaky, a následně popisuje potřebnou infrastrukturu pro využití obou přístupů, způsob generování dlaždic a tvorbu mapové symbologie. Za využití rastrových i vektorových dlaždic je zkonstruováno celkem osm mapových aplikací, popisujících uvedené teoretické poznatky v praktické rovině. Nad vytvořenými mapovými aplikacemi je provedeno testování, které měří výkon aplikací dle vybraných metrik. Výsledky poskytují komplexní srovnání obou metod z teoretického i praktického hlediska.