V první řadě se sesbíralo co nejvíce materiálů o trojúhelníkovém grafu: konstrukce, způsob použití, mapová díla, obecná teorie. Tento krok byl potřebný kvůli absenci závazného díla k problematice trojúhelníkového grafu. Následovaly první pokusy o sestavení funkčního skriptu, který by typizoval vstupní data. Tento skript byl založen na číselném srovnání dvou složek zkoumaného jevu převedených na procenta. Třetí složka se nemusela do tohoto vztahu zahrnovat, protože je doplněk do sta procent. Od tohoto postupu se upustilo díky zjištění nových poznatků a teorií o trojúhelníkovém grafu.
Jedna ze zásadních informací, které ovlivnily další vývoj práce, je, že dělení trojúhelníka je založeno na rozložení vynesených bodů a nemusí být vždy symetrické a je na uživateli, aby vybral to nejvhodnější. Od tohoto momentu bylo jasné, že skripty musí uživateli poskytnout grafické znázornění trojúhelníkového grafu, aby si mohl vybrat zóny resp. dělení trojúhelníkového grafu, podle kterých se následně provádí typizace dat. Vykreslování grafiky do uživatelského rozhraní v programu ArcGIS, pomocí skriptů v Pythonu není možné. Z tohoto důvodu se trojúhelníkový graf vykresluje do souboru shapefile a zobrazuje se přes nativní rozhraní programu ArcGIS. Díky tomu, že uživatel, potenciální kartograf, musí po vynesení bodů zasáhnout a určit rozdělení trojúhelníka, bylo nezbytné vytvořit dva skripty. Jeden pro výpočet hodnot a vynesení bodů a druhý pro typizaci a zápis do dat.
Po úspěšném testování skriptů na zkušebních datech se dále zkoušely parametrické vstupy dat a následně se skripty implementovaly do prostředí Toolbox v programu ArcGIS. Zde se také řešila správnost vstupních dat v uživatelském prostředí.