Výsledky
Bakalářská práce má celkem dva hlavní výsledky. Těmi jsou teoretické hodnocení podle principů Daniela Moodyho a následně hodnocení prostřednictvím eye-tracking testování a následné analýzy dat z eye-tracking testování.
Teoretické hodnocení podle principů Daniela Moodyho
Pomocí aplikace 9 principů Daniela Moodyho byly odhaleny nedostatky v grafické notaci QGIS Processing Modeleru. Na základě těchto nedostatků grafické notace byly vytvořeny návrhy na odstranění těchto nedostatků.
Hodnocení principem sémiotické čistoty byl odhalen pravděpodobně největší nedostatek grafické notace. Tím bylo přetížení symbolu pro vstupní a výstupní data (Symbol overload), kde neexistuje žádné rozlišení symbolu na úrovni typu dat, a to jak na úrovni vektor, rastr, tabulka a další, tak i na úrovni linie, bod, polygon. Na základě tohoto odhaleného nedostatku byly vytvořeny dva návrhy na odstranění. Prvním návrhem bylo vytvoření unikátní barevné výplně pro každý datový typ na úrovní vektor, rastr, tabulka a další. Toto opatření však odstraní nedostatek z hlediska principu sémiotické čistoty pouze částečně a bylo zapotřebí ještě druhého návrhu. Druhým návrhem je pevný předdefinovaný text pro každý datový typ a to i na úrovní bod, linie, polygon.
Principem percepční rozlišitelnosti se hodnotilo, jak jsou jednotlivé prvky grafické notace od sebe odlišitelné. Nejsilnější vizuální proměnnou pro odlišení jednotlivých prvků je barevná výplň. Další rozlišovací proměnnou jsou vnitřní ikony uvnitř symbolu, které reprezentují v grafické notaci jednotlivé prvky. Při kombinaci těchto dvou rozlišovacích proměnných lze označit grafickou notaci z hlediska principu percepční rozlišitelnosti za dostačující.
Princip sémantické jednoznačnosti zkoumá, jak moc je z jednotlivých symbolů grafické notace poznat jaký prvek reprezentují. K rozeznání významu prvku ze vzhledu jeho symbolu přispívají nejvíce vnitřní ikony uvnitř každého symbolu. U symbolu pro vstupní data se jedná o znak „plus“ a výstupních dat se jedná o znak šipky směřující směrem doprava z diagramu a značí tak výstup z diagramu. U symbolu, který reprezentuje funkci je na tom vzhled z hlediska principu sémantické jednoznačnosti hůře, protože symbol obsahuje vnitřní ikonu, která symbolizuje zdrojovou knihovnu, ze které daná funkce pochází. V naprosté většině případů se jedná o logo QGIS, což by mohlo v uživateli vzbuzovat, že se jedná o funkci, ale z hlediska sémantické jednoznačnosti by bylo vhodnější zvolit jedno společné logo pro všechny funkce.
Princip řízení složitosti řeší jak předat prostřednictvím diagramu informaci koncovému uživateli bez přetížení mysli uživatele. Grafická notace QGIS Processing Modeler obsahuje tři prvky, kterými jsou vstupní data, funkce a výstupní data. Z tohoto tvrzení lze konstatovat, že kognitivní limity nejsou z hlediska složitosti diagramu překročeny. Také percepční limity jsou v pořádku, protože naprostá většina diagramů, vytvořených v QGIS Processing Modeler nebude svou složitostí překračovat percepční limity. QGIS Processing Modeler neobsahuje žádné nástroje určené pro modularizaci či hierarchickou strukturalizaci. Jediným způsobem jak docílit přesného zarovnání symbolů v diagramu je přepsat textový soubor s příponou „diagram“. Tento způsob je však uživatelsky nepřívětivý a také poměrně časově náročný. Vhodnější by bylo jak pro tvůrce diagramu, tak i pro čtenáře diagramu, kdyby QGIS Processing Modeler obsahoval automatické zarovnání symbolů v diagramu do mřížky či podobné opatření pro lepší strukturalizaci diagramu.
QGIS Processing Modeler neumožňuje vytvářet více diagramů v rámci jednoho systému diagramů, ale pouze jednotlivé diagramy. Z tohoto hlediska je tato VPL komponenta nelze hodnotit podle principu kognitivní integrace, který se používá pouze, pokud je systém reprezentován více než jedním diagramem.
Princip vizuální expresivity hodnotí, kolik vizuálních proměnných je použito v grafické notaci. QGIS Processing Modeler používá pouze jednu grafickou proměnnou, kterou je barva. Další vizuální proměnné jako tvar, velikost či textura nejsou v grafické notaci i přes jejich poměrně značný potenciál využity. Na druhou stranu je však nutné brát v potaz jednoduchost grafické notace, o kterou se autoři VPL komponenty QGIS Processing Modeler snažili pravděpodobně především.
Princip duálního kódování řeší použití textu v rámci grafické notace. Podle teorie duálního kódování je použití kombinace grafiky a textu nejefektivnější k předání informace uživateli. Grafická notace QGIS Processing Modeler obsahuje textové popisy jednotlivých symbolů. U symbolu, který reprezentuje funkci, se jedná o pevný popis s názvem dané funkce, který nelze dále editovat. V případě symbolu pro vstupní a výstupní data se jedná o volný popis, který závisí čistě na autorovi. Tento fakt může být největší výhodou, ale také i největší slabinou grafické notace, protože v případě vhodného popisu je diagram velmi dobře pochopitelný pro čtenáře, ale v případě špatně zvoleného popisu se může stát diagram pro koncového uživatele špatně srozumitelným či dokonce nesrozumitelným. K částečnému zabránění tohoto druhého jevu byl vytvořen návrh v rámci principu sémiotické čistoty, kdy by každý symbol pro vstupní a výstupní data obsahoval pevnou, předdefinovanou část textového popisu.
Grafická notace QGIS Prcessing Modeler obsahuje tři prvky. Vstupní data, funkce a výstupní data. Lidská mysl je schopna rozlišit až šest prvků. Z tohoto pohledu je princip grafické ekonomie dodržen a není nutné zavádět opatření na snížení grafické složitosti jako například snížení sémantické složitosti či vynechání symbolu.
Podstatou principu kognitivní vhodnosti je, že pro různé skupiny uživatelů by měly být vytvořeny různé reprezentace informací tak, aby byly vždy pro danou skupinu co nejlépe srozumitelné. QGIS Processing Modeler je součástí GIS produktu a jeho obsluhování prakticky vyžaduje odbornou znalost dané problematiky. Princip kognitivní vhodnosti je tedy nehodnotitelný pro danou grafickou notaci.
Výsledky hodnocení metodou eye-tracking
V rámci hodnocení grafické notace QGIS Processing Modeleru byl zhotoven eye-tracking test. Test se skládal celkem z 33 stimulů, kde prvních 11 stimulů bylo určeno k pasivnímu pozorování. Následně bylo 22 stimulů, které obsahovaly 11 otázek a 11 úloh. Všechny úlohy šly v náhodném pořadí, aby se zamezilo zkreslení výsledných dat z důvodu naučení se postupu řešení jednotlivých otázek a úloh. Základní výsledky z eye-tracking testování jsou statistické výsledky. Z hlediska chybovosti odpovědí a chybovosti řešení úloh (Tabulky 5.1 a 5.2) stojí za povšimnutí především trojice otázek, kde byla chybovost odpovědí nebývale vysoká. Konkrétně se jednalo o otázky otazka3, otazka4, otazka5. Znění otázky bylo společné, a to: „Kolik funkcí je celkem v diagramu použito?“. Výsledná chybovost se dá vysvětlit pravděpodobně špatnou interpretací otázky, kde určitá skupina respondentů hledala počet typů úloh a jejich odpověď pak byla „3“, oproti celkovému počtu funkcí a správné odpovědi „8“.
Principy sémiotické čistoty a duálního kódování byly otestovány otázkami 6,7 a 8, kde společné znění otázky bylo: „Jsou vstupní data stejného datového typu jako výstupní data?“. Správná odpověď byla: „ne“. Otázky se opět lišily v orientaci diagramu. V případě otázky 6 (vertikální orientace) a 7 (horizontální orientace) byl počet správných odpovědí 18 a počet chyb byl 3. V případě otázky 8 byl počet správných odpovědí 19 a chybných 2. Tyto výsledky dokazují, jak může ovlivnit čitelnost diagramu správně zvolený textový popis symbolů, protože text byl u těchto otázek jedinou rozlišovací proměnnou, udávající informaci o typu dat.
Princip řízení složitosti byl otestován hned několika otázkami, jelikož každá otázka či úloha se v testu objevila nad diagramy s různou orientací. Zajímavé pak bylo sledovat, jak dlouho trvalo respondentům vyřešit jednotlivé otázky a úlohy v odlišných orientacích. Nejlépe z tohoto testování vyšla horizontální orientace, kde v 6 z 8 případů předčila vertikální orientaci, protože respondentům trvalo kratší čas vyřešit danou otázku či úlohu právě v horizontální orientaci. Z těchto ukazatelů lze konstatovat, že horizontální orientace je uživatelsky přívětivější než orientace vertikální.
Jak již bylo zmíněno, tak prvních 11 stimulů bylo určeno čistě k pasivnímu pozorování a zobrazovaly se respondentům na pouhé 3 sekundy. Jedním z výsledků z tohoto pozorování je, že na některých stimulech byl největší počet fixací právě na symboly reprezentující funkce. Tyto ukazatele jsou částečně v rozporu s teoretickým hodnocením, kde u hodnocení principu percepční rozlišitelnosti byla ohodnocena bíla výplň symbolu pro funkci jako nevýrazná a splývající s pozadím.
Autor práce
Filip Hric
Vedoucí práce
Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
© Filip Hric | filip.hric01@upol.cz | Katedra Geoinformatiky | Univerzita Palackého v Olomouci