Vstupní data
V oblasti vyhodnocování dostupnosti veřejné dopravy existuje nespočet přístupů a metod, které jsou na poli vědy a výzkumu v současnosti využívány. Jednotlivé metody se dělí dle několika hledisek. Mezi používané přístupy patří např. měření vzdálenosti k zastávkám veřejné dopravy. Odlišují se dle časové dostupnosti či vzdálenosti. Pro potřeby práce byla implementována metodika Measuring access to public transport in European cities (Poelman, Dijkstra, 2015). V následujícím textu je tato metodika a její případné modifikace nastíněna. Tato metodika překonává základní problémy při řešení otázek spojených s výpočtem dostupnosti veřejné dopravy. Bere v potaz prostorové rozložení populace ve vysokém rozlišení a frekvenci odjezdů veřejné dopravy ve formě jízdních řádů. Cílem metodiky je srovnání dostupnosti veřejné dopravy, která je přístupná městskému a venkovskému obyvatelstvu.
Výše uvedená metodika vyžaduje tři základní vstupní datové sady:
- 1. data o lokalizaci a frekvenci odjezdů veřejné dopravy,
- 2. silniční a uliční síť,
- 3. data o rozmístění a počtu obyvatel
1. Lokalizace a frekvence odjezdů VLD
Metodika definuje veřejnou dopravu jako souhrn pravidelných a naplánovaných autobusů, a to převážně v městské oblasti, ale i mimo ni (Poelman, Dijkstra, 2015). První modifikací použité metodiky je v této bakalářské práci omezení pouze na veřejnou autobusovou dopravu, kterou jsou myšleny pravidelně vedené autobusové spoje, vyjma linek MHD. Změna vychází primárně ze zadání kvalifikační práce.
Data o veřejné dopravě musí obsahovat dvě složky, a to přesnou lokalizaci zastávek a frekvenci odjezdů z těchto zastávek. Autoři metodiky poukazují na rozmanitost formátů, ve kterých jsou jízdní řády na území Evropské Unie vydávány, a ne všechny lze využít. Světovým standardem je formát GTFS (General Transit Feed Specification), který umožňuje pracovat s prostorovou složkou a zároveň je práce s ním implementována do geografických informačních systémů. Na území České republiky je standardem formát JDF (Jednotný datový formát), který s prostorovou složkou nepracuje. Je tedy potřeba provést konverzi dat z formátu JDF do GTFS a přidat prostorou složku z jiného zdroje.
2. Síť ulic a silnic
Ulice a silnice tvořily základě vstupující do síťových analýz, které byly pro řešení dané problematiky klíčové. Detail silniční sítě přímo ovlivňuje výsledek síťové analýzy. Parametrem pro síťovou analýzu je maximální doba, kterou je člověk ochotný k zastávce docházet.
Po konzultaci s doc. RNDr. Jaroslavem Burianem, Ph.D., který se problematice síťových analýz a geografie dopravy na Katedře geoinformatiky UPOL věnuje, byla pro potřeby práce využita data OSM (Open Street Map). Tato data byla vhodná zejména proto, že v dostatečné přesnosti pokrývala celé zájmové území a byla dostupná bez poplatku. Protože dílčí část práce probíhala v prostředí databáze PostGIS, byla zvolena taková metoda získání dat, která byla přímo spojena s databází. Po konzultaci s Ing. Janem Masopustem byl použit program osm2po, který jako vstupní data používá soubory PBF, která jsou dostupná ke stažení na https://download.geofabrik.de. Tato data lze stáhnout za celou Českou republiku.
Výstupem programu byl soubor SQL, který bylo možné do prostředí PostGIS jednoduše importovat a dále s ním pracovat. Výhodou postupu je fakt, že takto získaná data byla topologicky vhodnější pro přímé využití v síťové analýze, a nemusela se dále zpracovávat.
3. Rozmístění a počet obyvatel
Metodika dále počítá s detailními daty o distribuci populace v daném regionu. Rozlišení by mělo být dostatečně podrobné, aby umožňovalo smysluplné kombinování s relativně malými obslužnými zónami, které budou vytvořeny okolo zastávek veřejné dopravy (Poelman, Dijkstra, 2015).
Proto byla zvolena data z SLBD 2011, a to konkrétně adresní body. Jedná se o nejdetailnější informace o počtu obyvatel dostupné na našem území. Data byla poskytnuta doc. RNDr. Jaroslavem Burianem Ph.D. Originální data pocházela od Českého statistického úřadu (ČSÚ) a byla platná k 1. 7. 2016. Značným nedostatkem dat byla jejich značná zastaralost a neaktuálnost. Na druhou stranu, vhodnější alternativa, která by byla zároveň aktuální a dostatečně přesná, neexistuje. Konkrétně bylo pracováno s atributem počet obyvatel s obvyklým bydlištěm, který lépe reflektoval reálné rozložení obyvatel než atribut trvalého bydliště.