Výsledky práce

Primárním výsledkem byla typizace obcí Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Bylo vymezeno 7 typů obcí na základě podobnosti rozložení procentuálního zastoupení v jednotlivých obslužných frekvencích.

Okolo každé zastávky byla vytvořena obslužná zóna, která zahrnovala určitý počet obyvatel. Každému adresnímu bodu byla přiřazena právě jedna obslužná frekvence. V případě, že se adresní bod nacházel v místě průniku více obslužných zón, byla mu přiřazena ta s vyšší frekvencí. Pokud se adresní bod nenacházel v zádné obslužné zóně, byla mu přiřazena frekvence mimo dosah.

Pro každou zastávku zájmového území bylo vypočítáno, kolik z ní v průměru odjíždí autobusů za hodinu. Na základě histogramu byly vytvořeny čtyři kategorie, a to:

NÍZKÁ FREKVENCE – méně nebo rovno 1 odjezdu za hodinu
STŘEDNÍ FREKVENCE – více než 1 a méně nebo rovno 2 odjezdů za hodinu
VYSOKÁ FREKVENCE – více než 2 odjezdy za hodinu a méně nebo rovno 5 odjezdů za hodinu
VELMI VYSOKÁ FREKVENCE – více než 5 odjezdů za hodinu

Dostupnost dopravy byla také zkoumána z hlediska časové dostupnosti zastávek z adresních bodů. Zde jako parametr vystupovala 5minutová docházková vzdálenost rychlostí 5 km/h (417 m) k zastávkám VLD. Na základě tohoto parametru byly vypočítány obslužné zóny okolo zastávek, které byly následně zkombinovány s adresními body. Výsledným ukazatelem v rámci obcí byl počet obyvatel bez zastávky VLD do 5 minut na 100 obyvatel obce. Tento relativní ukazatel umožnil porovnání obcí v rámci zájmového území.

Obce tohoto typu byly typické významnou částí obyvatel v kategorii velmi vysoké frekvence (40 %). Pro připomenutí se jednalo o frekvenci 5 a více odjezdů za hodinu v pracovní den. Velmi vysoká frekvence se nevyskytovala ve větší míře v žádné jiné kategorii. Proto lze jednoznačně říci, že obce v této kategorii měly nejlepší dostupnost VLD. Na druhou stranu se u této kategorie vyskytovala nemalá část obyvatel (30 %), která zastávku VLD do 5 minut neměla vůbec.

• Dozvědět se více

Další kategorií byly obce s převážně vysokou frekvencí. Obce se vyznačovaly významným podílem obyvatel v kategorii vysoké frekvence (75 %). Velmi vysoká frekvence v těchto městech absentuje, střední a nízká frekvence byla zastoupena jen ve velmi malé míře (celkem 5 %). Podíl obyvatel mimo dosah VLD byl 20 %.

• Dozvědět se více

Obce typu s vyrovnanou frekvencí se vyznačovaly, jak samotný název naznačuje, rovnoměrným rozložením jednotlivých skupin, s výjimkou velmi vysoké frekvence, která se v rámci typu vyskytovala jen zřídka. Nejčetnější je frekvence vysoká (40 %) následovaná nízkou (30 %).

• Dozvědět se více

Obce v rámci tohoto typu se vyznačovaly tím, že převážná část (z pravidla okolo 50 %) obyvatel se nacházela mimo dosah zastávek VLD. Na druhou stranu dalších přibližně 20 až 40 % obyvatel mělo vysokou frekvenci odjezdů. Takovéto obce byly typické rozdělením na dobře obsluhovanou část a část, která není obsluhována vůbec (na základě stanovených parametrů).

• Dozvědět se více

Dalším typem obcí byly obce s převážně střední frekvencí. Dominující frekvencí byla střední frekvence odjezdů VLD (70 až 80 %). Jen ve velmi omezené míře se zde vyskytovala frekvence vysoká (4 %) a nízká (5 %).

• Dozvědět se více

Obce tohoto typu byly typické přibližně stejně velkým poměrem obyvatel obsluhovaných střední a nízkou frekvencí VLD. Vysoké a velmi vysoké frekvence nebyly zastoupeny téměř vůbec. Přibližně 15 % obyvatel se nacházelo mimo dosah VLD.

• Dozvědět se více

Obce tohoto typu byly typické přibližně stejně velkým poměrem obyvatel obsluhovaných střední a nízkou frekvencí VLD. Vysoké a velmi vysoké frekvence nebyly zastoupeny téměř vůbec. Přibližně 15 % obyvatel se nacházelo mimo dosah VLD.

• Dozvědět se více

V zájmovém území nacázelo přibližně 90 % všech obcí Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Při bližším rozboru struktury počtu obyvatel vyšlo najevo, že obce v zájmovém území tvoří pouze 39 % celkového počtu obyvatel (30 % u Moravskoslezského kraje a 57,5 % u Olomouckého kraje). To bylo dáno velikostní strukturou obcí v rámci jednotlivých krajů.

Klasifikace obcí byla provedena hierarchickým shlukováním na základě Euklidovské vzdálenosti. Dále byla využita validační metoda siluety. Pro bližší informace klikněte na některý z odkazů v rámci jednotlivých typů.