Výsledky
Všechny výsledky analýz jsou k nalezení na úvodní straně jako volná příloha k BP.
Na základě výsledků můžeme říct, že se cena pozemků snižuje se vzdáleností od centra. V rámci jednoho města může existovat několik stejných nebo menších jader, kde se opět cena pozemků zvedá. Uspořádání LU v závislosti na ceně, jak definoval Alonso, se nepotvrdilo ani u jediného města. U každého města byla skladba LU jiná, ve většině případů však byl průmysl předposlední části a centrem pak služby anebo bydlení. Tedy ano, teorie neodpovídá modelu Alonsa, ale některá města mohou vytvářet monofunkční zóny ve který je cena odlišná v závislosti na vzdálenosti a LU. Není však přesně definováno, jaké LU to bude.
Na základě výsledků analýzy můžeme říct, že firmy stále uvažují, jestli umístit firmy blíže zdroji surovin pro výrobu, nebo blíže trhu. U automobilky Nošovice můžeme vidět, že svou továrnu umístili blíže trhu a zároveň ještě blíže k zdroji surovin, tak aby náklady na dopravu byly nejmenší. U firmy SSI Schäffer byl hlavní důvod kvalifikovaná pracovní síla a dopravní infrastruktura. Firma TON a.s. postavila továrnu blíže zdroji surovin (dubové lesy), ale při lokalizaci zvážila i dopravní infrastrukturu.
Ve vzdálenosti 500 m se vykytuje nadpoloviční většina supermarketů a postupnou vzdáleností už nárůst klesá. Lze tedy říct, že se ekonomické podniky (supermarkety) snaží lokalizovat podniky co nejblíže konkurenci. Je však nutné podotknout, že to není jediný důvod lokalizace. O místu lokalizace může rozhodnout v realitě i úplně jiný faktor jako fyzicko-geografická poloha (záplavy) nebo taky dopravní infrastruktura (v blízkosti hlavních tras) a cena pozemků. S těmito předpoklady však Hotelling nepracoval.
I přesto, že Christallerova metoda je jednou z nejstarších lokalizačních teorií, tak patří k těm, které do jisté míry můžeme uplatnit i dnes. Z výsledků administrativního principu můžeme říct, že kopírují rozložení v krajích nebo regionech za dané státy. U složeného principu také můžeme potvrdit, že pokud bychom předpokládali, že vyšší sídla mají všechny služby nižšího sídla, tak se zde vytváří geometrické oblasti, jak definoval Christaller. Tyto obrazce ale nejsou pravidelné, protože v realitě nejsou sídla geometricky rozdělena. V místech s vysokou hustotou zalidnění bylo mnoho obslužných oblastí s nižší úrovní sídel v jedné obslužné oblasti vyšší úrovně sídel. V místech s nízkou hustotou opačně, optimálně by mělo být šest sídel nižší úrovně na v jedné obslužné oblasti sídla vyšší úrovně.
I přesto, že je model Lösche zjednodušený a idealizovaný, výsledky analýzu ukázaly, že upravená verze jeho modelu může sloužit k popisu měst, městských oblastí a regionů. Tedy, že mohou existují města s různou ekonomickou činností, které v rámci regionální úrovně budou zastupovat určitý druh nebo objem služeb nebo jiné ekonomické aktivity.
Z celoevropského pohledu lze určit oblasti, kde se vyskytují póly růstu, avšak k tomu, aby tyto hnací oblasti byly nalezeny, je potřeba daleko komplexnější analýzu za menší regiony. Polarizační metoda tedy dokáže určit hnací oblasti (města, městské časti nebo regiony) pro danou zemi, ale ne vždy je potřeba pól růstu proto, aby se státu dařilo. Jak uvádí (Vystoupil, 2003) – Adamčík (2002) tak i zemím jako Švýcarsko (cestovní ruch) se ekonomicky daří. Podle Ministerstva pro místní rozvoj je důležité vynaložit co nejvíce financí do aglomerací a metropolitních oblastí, protože jsou největším zdrojem příjmů a tahounem ekonomiky. Právě Metropolitní oblasti a aglomerace se účastní Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+