Význam polomů
Význam polomů
Rostoucí povědomí veřejnosti o problematice rizik a problémů lesních polomů v posledních desetiletích vzrostla, jako jeden z projevů péče o zkvalitnění života. Setkáváme se s výskytem větrných, sněhových a nárazových polomů. Lesní polomy, čili vyvrácení nebo polámání stromů bouřlivými větry, patří nejběžnějším a zcela přirozeným událostem, které souvisejí s existencí a vývojem lesních porostů. Poškození způsobené vět za spoluúčasti dalších faktorům a následná těžba zasaženého dřeva, má za následek přímé peněžní ztráty, ale musíme počítat i se zasažením a změnou krajiny a jejího např. hydrického režimu, zvýšené eroze, ztráta původních biotopů a další nepřímé faktory, které druhotně také způsobují peněžní i ekologické ztráty. Lesy jsou tedy důležitou součástí naší ekonomiky. Lidé se přirozeně snaží dopad polomů zmírnit a předpokládat metodami matematické statistiky. Všestranný geografický pohled na problematiku lesních polomů a analýza jejich rozmístění pomocí geoinformačních technologií (GIS), nástrojů pro podporu prostorového rozhodování (SDSS) a prediktivních modelů jsou tak jednou z možností, jak identifikovat a pochopit řadu zákonitostí dopadů větrných bouří na lesy. Efektivně hodnotit lesní území v krátkém čase a přijímat vhodná opatření ke snížení negativních a dopadů na lesní porosty.
Orkán Kyrill, který přivanul do České Republiky v noci z 18. na 19. ledna 2007, postihl velké části Šumavy. Po obou stranách státní hranice úplně nebo částečně poškodil desítky km2 lesních porostů ve všech zónách národních parků Šumava a Bayerischer Wald. V průběhu vývoje lesa docházelo k častým vichřicovým kalamitám, ke kterým se přičítalo přemnožení kůrovců. Les byl obnovován výhradně výsadbou smrků s mělkým kořenový systém, náchylnost na vývrat je větší.
Území s konkrétními přírodními (lesohospodářskými) parametry jsou více náchylnější k výskytu polomů. Výskyt polomů, množství způsobených škod a náklady na jejich zmírnění tak podléhají jistému zákonitému
spolupůsobení přírodních faktorů území a předchozích lesohospodářských zásahů do krajiny. Parametry jako vzduch, voda, energie, horniny a zeminy, reliéf, půdy a vlastní porost se nepochybně podílejí na místu a způsobu poškození. Řadu parametrů lze zjistit přímým naměřením, další důležité podklady chybí (skutečná rychlost a směr větru v daném momentu, tehdejší vlhkostní poměry atd.). Navíc údaje o některých parametrech jednotlivých přírodních složek nutno získávat odvozováním od známých, avšak zobecněných charakteristik stanovišť, jak je tomu v případě lesnických typologických map, nebo derivovat z digitálního modelu reliéfu.
Každý hodnocený faktor musel být ještě opatřen dodatečnou vahou podle toho, jak výrazné byly rozdíly v četnostech (velikosti) ploch s konkrétními hodnotami daného faktoru. Došlo k nově vymezeným kategoriím rizikovosti ploch v území a zjištěna míra poškození.
Geografická analýza potvrdila, že z rozložení polomů vyplývá, že jejich vznik polomů je ovlivněn stanovištními podmínkami porostů (nadmořská výška, zakmenění, vlhkost půdy, a jejich biotickými vlastnostmi (věk, hloubka kořenového systému). Vlastní chování větru hraje velkou roli v působení škod. Popis a prognóza zůstává dlouhodobým úkolem aplikované vědy.
