VÝVOJ ČESKO-SLOVENSKÝCH ŠKOLNÍCH ATLASŮ, ANALÝZA JEJICH OBSAHU
A PRÁCE S NIMI
Eye-tracking
Sledování pohybu očí (též eye tracking) je proces měření pohybu očí v hlavě, případně pohledu. Sledování pohybu očí a pohledu má uplatnění ve studiu vizuálního vnímání a diagnostice, v oboru HCI (human-computer interaction, interakce člověk - počítač), v psychologii a v kognitivní vědě. Tradiční uplatnění nachází sledování pohybu očí ve výzkumu čtení. Dostupnost metod pro sledování očí založených na analýze videozáznamu oka umožňuje využití i v komerční sféře, zvláště v designu a marketingovém výzkumu a také kartografii.
Eye-tracking testování v této bakalářské práci bylo tvořeno dvěma částmi. První část testování, zaměřená na porovnání šesti tematických map obsažených ve všech sedmi atlasech, byla provedena v E-T laboratoři. Druhou část tvořilo subjektivní testování pomocí E-T brýlí.
Testování v laboratoři (statické) X Subjektivní testování pomocí SMI E-T Glasses 2
Statické E-T testování v laboratoři
Pro testování v eye-tracking laboratoři na Katedře geoinformatiky bylo potřeba nejdříve vyčlenit skupiny po sedmi mapách, které by se po tematické stránce nacházely ve všech sedmi atlasech zároveň. Z velké míry byl finální výběr skupin map limitován třemi nejstaršími atlasy z roků 1938, 1955 a 1963, které toho po obsahové stránce z hlediska různých druhů témat nabízí nejméně. Finální výběr pak tvořilo šest skupin map. Těmi jsou:
• Fyzicko-geografické mapy (A)
• Politické mapy (B)
• Mapy zobrazující hustotu zalidnění/lidnatost (C)
• Mapy zobrazující klimatické poměry (D)
• Mapy s nerostnými surovinami - těžba zlata (E), těžba mědi (E1) a těžba železa (E2)
• Mapy vegetačních pásem, vegetačních oblastí (F)
První skupina map (A, B, C) byla podstoupena free-viewingové části, tj. části ve které se respondent volně dívá na sérii map a neřeší nad nimi žádné úkoly. Cílem této části bylo zjistit, jaké prvky v jednotlivých mapách jsou nejpoutavější, tj. které čtenáře zaujmou jako první a kterým také věnuje nejdéle pozornost. Mapy byly promítány v náhodném pořadí a každá mapa byla zobrazena na 10 vteřin. Tyto tři skupiny map byly na free-viewing zvoleny z prostého důvodu – mnohem hůře by se na ně sestavoval experiment s dílčími úkoly v porovnání se třemi zbývajícími skupinami map, které nabízely mnohem zajímavější možnosti pro „úkolovou část“.
Druhá skupina map (D, E, F) byla podrobena jednoduchým úkolům. Respondent měl libovolné množství času na zodpovězení otázky a jednotlivé mapy byly promítány opět v náhodném pořadí. V mapách zobrazujících klimatické poměry měli respondenti za úkol vyhledat tropickou oblast s vysokým množstvím srážek. V mapách zobrazujících vegetační oblasti respondenti vyhledávali území stepí a nakonec v mapách s nerostnými surovinami účastníci experimentu označovali oblasti těžby zlata, mědi a železa.
Ukázka sestaveného experimentu v SMI Experiment center
Subjektivní testování pomocí SMI E-T Glasses 2
Mimo laboratoř byly použity E-T brýle SMI Eye Tracking Glasses 2. V této fázi testování bylo cílem získat od respondentů jejich subjektivní názor pomocí krátkého rozhovoru. Cílem testování bylo zhodnotit atlasy z hlediska jejich barev, designu atlasu, zeměpisných tabulek, formy atlasu a kapitole věnované vesmíru. Testování bylo podrobeno 21 respondentů, z toho 11 studentů KGI. Zbylých 10 respondentů tvořili žáci středních a základních škol. Věkové rozpětí respondentů bylo 15-25 let. Subjektivního testování se účastnilo 15 mužů a 6 žen.
Ukázka z videa při používání SMI E-T Glasses 2