VÝVOJ ČESKO-SLOVENSKÝCH ŠKOLNÍCH ATLASŮ, ANALÝZA JEJICH OBSAHU
A PRÁCE S NIMI

Soubory ke stažení

Výsledky

V teoretické části byla nejprve sestavena tabulka zobrazující přehled školních zeměpisných atlasů vydaných po roce 1922. Následně došlo k vytipování finálního výběru sedmi atlasů, na kterých byla provedena kartografická analýza na jejíž základě byl hodnocen vývoj školních zeměpisných atlasů. V teoretické části bylo vytvořeno velké množství grafů a tabulek, které umožňují čtenáři sledovat předem stanovené parametry jednotlivých atlasů. Analyzovanými parametry byla číselná měřítka, kartografická zobrazení, kartografické vyjadřovací metody, obsah a struktura atlasů. Konkrétně byly vytvořeny sloupcové grafy a tabulky porovnávající zvolené parametry. V rámci identifikace neuvedených kartografických zobrazení pomocí programu detectproject byl otestován samotný program a byla zhodnocena jeho úspěšnost určení kartografického zobrazení. Testování programu proběhlo celkem na deseti mapách z různých atlasů a ukázalo 100% úspěšnost určení kartografického zobrazení. Z hlediska kartografických vyjadřovacích metod byly sestaveny tabulky znázorňující použité vyjadřovací metody v šesti tematických mapách, jež se vyskytovaly napříč všemi sedmi atlasy a které byly podrobeny eye-tracking testování v laboratoři. Dále byla také vytvořena tabulka znázorňující počet použitých kartografických vyjadřovacích metod. Z tabulky lze vidět, že metody kartogramu a kartodiagramu se vyskytují až v atlasech vydaných po roce 2003 a to v hojném počtu. Číselná měřítka byla porovnávána z hlediska jejich podrobnosti, z hlediska kvantity a z hlediska kontinentů, jež znázorňují. Byla také určena základní měřítka v každém atlase. Ve všech sedmi atlasech převažují mapy malého měřítka. Atlasy z roku 2011 neobsahují ani jednu mapu velkého měřítka, na rozdíl od všech ostatních. Z hlediska podrobnosti je největší počet různě podrobných měřítek v nejstarším atlase z roku 1938, zatímco největší „celistvost“ z hlediska podrobnosti měřítek má atlas z roku 2011 od KP. Ve všech atlasech dohromady bylo nejčastěji použito měřítko 1 : 80 000 000, obvykle pro mapy světa. V největším počtu odlišných měřítek byl vyobrazován evropský kontinent. Z hlediska historického vývoje lze pozorovat, že novější atlasy mají spíše tendenci používat menší množství kartografických zobrazení. Mezi nejčastěji používané zobrazení napříč všemi atlasy patří Bonneovo, Postelovo, Lambertovo, Mercatorovo, CNIIGAiK, Robinsonovo, Albersovo a nakonec stereografická projekce. Atlas působí tedy ve výsledku mnohem jednotněji jako celek. Moderní atlasy nabízí větší množství tematických map, bohatší obsah a jsou zpestřeny kvalitními fotografiemi. Starší atlasy do roku 1971 obsahují převážně fyzicko-geografické mapy. Největší množství tematických map nalezneme v atlase z roku 2011 od TERRY. Z hlediska struktury atlasů podle pořadí světadílů se pořadí od roku 1955 téměř nemění. Výraznou a ojedinělou výjimkou je pouze Školní atlas světa z roku 2003. Zajímavé je, že 3. vydání téhož atlasu od stejného vydavatele (Kartografie Praha) o 14 let později má pořadí světadílů již stejné, jako většina předchozích porovnávaných atlasů. Atlasy mají nejčastěji toto pořadí kontinentů:

Evropa – Asie – Afrika – Amerika – Austrálie a Oceánie – Arktida a Antarktida

V praktické části byly sestaveny dva eye-tracking experimenty. První byl sestaven pro E-T laboratoř, druhý (subjektivní) byl sestaven pro E-T brýle. V E-T laboratoři byly některé mapy podrobeny pouze volnému prohlížení (tzv. Free-viewing části) a další byly testovány pomocí jednoduchých úkolů. Experimentu v E-T laboratoři se zúčastnilo celkově 45 respondentů. 22 respondentů bylo z Katedry geoinformatiky, 15 respondentů bylo z několika různých středních škol, šest respondentů ze Základní školy a Mateřské školy Bohuňovice a zbývající dva byli vysokoškolští studenti studující obory, které nijak nesouvisejí s geografií. Ve „Free-viewing“ části byly uživatelům promítány fyzicko-geografické mapy, politické mapy a mapy znázorňující hustotu zalidnění. Každá mapa byla respondentovi zobrazena na deset vteřin. Testovány byly také tematické mapy zobrazující těžbu surovin, vegetaci a podnebí. Výsledkem testování bylo porovnání dvou skupin uživatelů a poukázání na nedostatky v mapách. První skupinu tvořili studenti Katedry geoinformatiky, u nichž lze předpokládat hlubší kartografickou znalost, druhou skupinu tvořili lidé bez hlubšího zájmu o kartografii. Kartografové měli v průměru při řešení všech úkolů přibližně o vteřinu rychlejší čas odpovědí a měli větší správnost odpovědí. Procentuální správnost odpovědí kartografů byla 92,14 % a nekartografů pouze 80,14 %. Kartografové měli také pestřejší čtení mapy, především z hlediska základních kompozičních prvků a trávili výrazně více času čtením legendy. U kartografů byly také celkově menší odchylky u výsledků mezi jednotlivci. Mezi nejčastější problémy v testovaných mapách patřila podobnost jednotlivých znaků znakového klíče (jak se ukázalo v mapách zaměřených na těžbu nerostných surovin) a nedostatečné rozlišení barev použitých pro různé jevy (jak se ukázalo v mapách zaměřených na podnebí a vegetaci). Subjektivní testování bylo zaměřeno do pěti hlavních kategorií, jimiž byly: design atlasu, barvy atlasu, forma atlasu, kategorie vesmír a zeměpisné tabulky. Každá z těchto pěti kategorií byla vyhodnocena podle toho, jak ji vnímají kartografové oproti nekartografům a podle toho, jak ji vnímají ženy v porovnání s muži. Ze subjektivního testování pomocí E-T brýlí vyplývá, že oblíbenost designu atlasu je obvykle úměrná jeho stáří stejně jako oblíbenost použitých barev. Zatímco kartografové preferují spíše design atlasu z roku 2011 od TERRY, nekartografové preferují spíše atlas z roku 2011 od Kartografie Praha. Designově nejhorším atlasem je nejstarší atlas z roku 1938 a naopak nejhezčími atlasy jsou moderní atlasy z roku 2011. Kartografové jako skupina mají na hodnocení barev podobnější pohled než lidé bez hlubšího kartografického vzdělání. Nejoblíbenějšími tabulkami se staly tabulky atlasu z roku 1963, jež obsahovaly na rozdíl od ostatních infografiku. Ženy preferují spíše grafické znázornění zeměpisných tabulek a nejoblíbenější formou atlasu je klasický knižní atlas. Nejlépe zpracovanou kategorii vesmíru má atlas z roku 2011 od Kartografie Praha, a.s. 81 % respondentů se shoduje v tom, že tmavé pozadí se k vesmírné tematice hodí mnohem více než pozadí světlé. 76 % uživatelů preferuje fotografie a moderní počítačovou grafiku než kreslené ilustrace.

UKÁZKY VÝSTUPŮ