Webové stránky k diplomové práci
Kognitivní kartografie zkoumá percepci map za účelem zvýšení efektivity a jejich přizpůsobení potřebám konkrétních uživatelů, což je označováno jako usability studies neboli studie použitelnosti (Popelka, Vávra, Brychtová, 2014). Použitelnost je zastřešujícím pojmem pro řadu pojmů z těchto skupin: marketing kvalita, software, aplikace, percepce a kognice (Hunter a Wachowitz, 2002). Nielsen (2003) definuje použitelnost jako kvalitativní atribut ukazující konkrétní uživatelské rozhraní připravené splnit požadavky uživatele z hlediska ovládání prostředí. Eye-tracking je jednou z metod aplikovaných ve studiích použitelnosti (Li a kol., 2010). Technologie eye-tracking je podle Gienka a Levina (2005) založena na principu sledování pohybu lidských očí při vnímání obrazu. Zařízení, které je schopné tyto pohyby sledovat a měřit, se označuje jako eye-tracker.
Mezi metody hodnocení použitelnosti řadíme průzkum cílové skupiny (Focus Group Studies), rozhovor (Interview), přímé pozorování (Direct Observation), přemýšlení nahlas (Think-aloud Protocol), retrospektivní přemýšlení nahlas (Retrospective Think-aloud Protocol) a zachycení obrazovky (Screen Capture) a metodu zaznamenávání a analýzu pohybu očí (Popelka, 2015). Eye-tracking byl poprvé využit pro hodnocení map a kartografických děl již na konci 50. let 20. století (Enoch, 1959). Ve větší míře se však využívá až v posledních deseti až patnácti letech. Analýzami eye-tracking dat jsou uvažovány jak metody statistické analýzy, tak vizuální analýzy (visual analytics) různých způsobů vizualizace eye-tracking dat. Metody analýzy eye-tracking dat mohou pracovat buď přímo s prvotními (raw) daty, nebo s daty klasifikovanými na fixace a sakády (Popelka, 2015). Jeden z nejdůležitějších pohybů očí není ve své podstatě pohyb. Jedná se spíše o schopnost udržet oko zaměřené na určitý bod. Tato schopnost oka je označována jako fixace (Hammoud a Mulligan, 2008). Fixací se rozumí stav, kdy se oko zaměří na určitý předmět a je zdánlivě nehybné. Ve skutečnosti však neúmyslně vykonává nepatrné pohyby–mikrosakády (Fekiač, 2013). Pro přesun z jedné fixace na další provádějí oči rychlé balistické pohyby označované jako sakády. Sakády představují nejrychlejší pohyb části lidského těla. Rotační rychlost velkých sakád dosahuje až 500°/s. Během sakád lidský mozek nevnímá téměř žádné vizuální vjemy. Tento fakt není způsoben pouze rozmazáním vnímaného obrazu, ale také nervovým procesem označovaným jako sakadické potlačení neboli saccadic suppression (Hammoud a Mulligan, 2008).
Většina moderních eye-trackerů, tedy zařízení schopných zaznamenávat pohyb očí, je založena na principu bezkontaktního snímání středu zornice a korneálního odrazu přímého paprsku infračerveného světla (Holmqvist a kol., 2011). Eye-tracker je nejčastěji umístěn pod monitorem, na kterém je zobrazován studovaný obraz (stimulus). Součástí tohoto zařízení je jedno nebo více infračervených světel, které svítí směrem na uživatele. Zařízení také obsahuje kameru, která snímá oči uživatele. Ta na základě rozpoznávání obrazu nalezne střed zornice a odraz infračerveného světla (Popelka, 2015).
Eye-tracking na Katedře Geoinformatiky Univerzity Palackého v OlomouciSoftware Hypothesis byl vytvořen primárně pro účely výzkumu v kartografii a psychologii. Aplikace (Obr. 14) je používána pro záznam událostí a real-time procesů. Modularita platformy umožňuje integraci různých procesů, prezentaci grafického materiálu či interaktivní animace a úkoly zahrnující manipulaci s 3D objekty. Modul správce slouží pro správu testů a export dat. Primární data jsou exportována v textovém formátu a jsou konvertována do formátu, který je vhodný pro následnou statistickou analýzu. Platforma má několik funkcí, například vytváření a správa úkolů s interakcí několika účastníků v reálném čase ("funkce pro více účastníku") nebo také možnost, kde jeden uživatel dokončí několik testů najednou ("funkce více funkcí") (Šašinka, Morong, Stachoň, 2017).
Pomocí platformy Hypothesis byl sestaven a proveden třetí experiment, který probíhal na Katedře geoinformatiky a Katedře rozvojových a environmentálních studií. Účastníci tohoto testování se také zapojili do dalších výzkumů, které byly součástí tohoto experimentu. Testování zahrnovalo celkem čtyři testy, kde právě jeden z nich byl věnován účelu této diplomové práce.
Template from Quackit.com | Copyright © Martin Gabryš 2017 | Kontakt