VÝSLEDKY
Diplomová práce Optimalizace turistických map pomocí eye-tracking testování je zaměřena na eye-tracking testování a následnou optimalizaci turistických map. Na základě definovaných cílů práce byl stanoven postup vedoucí k dosažení výsledků. Mezi teoretické cíle práce patřila podrobná rešerše literatury věnující se turistickým mapám, jejich hodnocením a používaném znakovém klíči.
Hlavním cílem praktické části práce bylo eye-tracking testování původní a modifikované turistické mapy a následné vyhodnocení provedených změn. Dílčím cílem bylo také dotazníkové šetření, díky kterému došlo k získání preferencí uživatelů. Dotazník byl také důležitý pro tvorbu stimulů na eye-tracking testování i testování pomocí platformy Hypothesis.
ÚVODNÍ DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
Dotazníkové šetření (kapitola 6.1) bylo provedeno před tvorbou stimulů pro tři uživatelská testování. Prostřednictvím dotazníku byly získány uživatelské preference a důležité podklady pro tvorbu stimulů. Dotazník byl vytvořen pomocí technologie Google Forms. Bylo sesbíráno celkem 190 odpovědí respondentů různého věku, pohlaví a vzdělání. Na základě odpovědí byl vytvořeny stimuly pro následná uživatelská testování pomocí technologie eye-tracking a platformy Hypothesis.
VYHODOCENÍ EXPERIMENTU 1
Pro účel diplomové práce bylo provedeno eye-tracking testování, kterého se zúčastnilo celkem 20 respondentů a to 15 mužů a 5 žen ve věku 19– 36 let. Polovinu z nich tvořili studenti 5. ročníku geoinformatiky a také studenti doktorského studia, kteří měli kartografické vzdělání. Druhou polovinu respondentů tzv. nekartografů tvořili studenti prvního ročníku geoinformatiky, kteří mají minimální zkušenosti s kartografií a také studenti jiných oborů Univerzity Palackého.
Při tvorbě experimentu 1 byl využit between-subject design experimentu, což znamená, že polovina respondentů plnila úlohy při testování s mapou původní a druhá polovina s mapou modifikovanou. U všech 20 respondentů, tak nemohlo dojít k learning efektu, protože se účastnili pouze jedné z variant testu. Oba testy měly stejnou strukturu, stejný počet stimulů a také rozdělení do dvou částí.
Zkoumány byly správné odpovědi i časy strávené na jednotlivých stimulech a počty fixací. Experiment byl rozdělen na dvě hlavní části.
V první části testu uživatelé hledali určité body a své odpovědi zaznamenávali levým tlačítkem myši přímo do mapy. Respondenti pracovali s novou (modifikovanou) mapou rychleji než s mapou původní, což se potvrdilo v druhé části testování, kde byla zaznamenána trasa z místa startu do cíle opět kliknutím levým tlačítkem myši přímo do mapy. U původní mapy byl také zaznamenán větší počet fixací. Správnost odpovědí, která byla hodnocena u stimulů 1–7, byla u modifikované mapy nepatrně vyšší.
Společným aspektem všech stimulů je poměrně velký počet fixací v oblasti legendy, což naznačuje tendenci nejprve najít znak v legendě a poté hledat příslušný objekt v mapě. Znakový klíč je sestaven tak, aby byly znaky pokud možno intuitivní a čtenáři mapy tak často mohli rychle a bez prostudování legendy identifikovat určitý objekt.
VYHODOCENÍ EXPERIMENTU 2
Experimentu 2 se zúčastnili stejní respondenti jako experimentu 1. Tento experiment se skládal ze dvou částí. V první části experimentu 2 byly hledány rozdíly v obou mapách. Hodnocení probíhalo tak, že si respondent změny všiml buď sám nebo po upozornění či si změny nevšiml vůbec.
Ve druhé části experimentu 2 proběhla validace provedených změn v turistické mapě. Začátkem bylo objasněno, která z map je původní a která nová (modifikovaná). Respondent poté hodnotil provedené změny v turistické mapě. Většina změn byla akceptována, ale z verbální komunikace vyplynulo, že není vhodné odstranit popisy stravovacích a ubytovacích zařízen, které se ukázali pro uživatele jako důležité. Na závěr byl respondent dotázán, kterou z map by si vybral do terénu. Celkem 18 respondentů by si vybralo mapu novou (modifikovanou), jeden by si vybral mapu původní a jeden ani jednu.
Kromě stínovaného reliéfu byly porovnáváné také vrstevnice (metoda Filled Contours) a stínované vrstevnice (metoda Illuminated Contours.). V obou případech byly vrstevnice doplněné o barevnou hypsometrii. Čas při plnění úlohy byl u obou metod podobnýu kartografů i nekartografů. Přesnější metodou pro identifikaci terénních tvarů byla však kombinace Filled Contours a Illuminated Contours. Lepší prostorový vjem tedy nabídne kombinace zmiňovaných metod. Souhrn výsledků je obsažen v následujícím obrázku.
VYHODOCENÍ EXPERIMENTU 3
Experiment 3 se uskutečnil pomocí platformy Hypothesis, která umožnila poměrně rychlý sběr dat. Testování se účastnilo celkem 45 respondentů, kterými byli studenti 2. a 4. ročníku Katedry geoinformatiky a také studenti oboru Mezinárodní rozvojová studia z Katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci.
Experiment byl rozdělen na tři části. První dvě části byly stejné jako při experimentu 1. Poslední třetí část testování trvala 1 minutu, při které uživatelé zaznamenávali rozdíly v obou mapách.
U všech stimulů byly zkoumány správné odpovědi. Časy strávené na jednotlivých stimulech byly řešeny pouze v první části testu. Tento experiment prokázal, že uživatelé rychleji pracovali s modifikovanou mapou. Přesnost odpovědí byla u obou testovaných map velmi podobná.
Změny ve znakovém klíči, redukce a zjednodušení náplně mapy měly vliv na rychlost práce uživatele s turistickou mapou za dosažení velmi podobné přesnosti. Souhrn výsledků a doporučení je obsažen v následujícím obrázku. V souladu se zadáním práce byly vyhotoveny webové stránky a poster informující o diplomové práci a jejích výstupech.
