Pro stanovení metod a postupu práce byla nejdříve provedena rešeršní část a byla prostudována dostupná literatura týkající se hodnocení webových map a jejich uživatelských aspektů. Dále bylo vyhledáno co nejvíce webových map s jakoukoli tematikou. Následně byly mapy rozděleny do pěti skupin a bylo provedeno jejich hodnocení. Současně byl sestaven on-line dotazník a eye-trackingový test. Získaná data byla statisticky analyzována a vizualizována. Poté vzniklo hodnocení map na základě uživatelských aspektů a byla vytvořena SWOT analýza.

Použité metody

Ke zjištění preferencí a potřeb uživatelů webových map bylo použito on-line dotazování pomocí nástroje Survio (www.survio.com). Toto hromadné získávání údajů patří mezi nejfrekventovanější metody výzkumu, kde se data získávají dotazováním osob (Litschmannová, 2010). On-line verze dotazníku byla vybrána z toho důvodu, že v dnešní době má přístup k internetu skoro každý, a tudíž není žádný problém při získávání odpovědí. On-line dotazník byl rozšířen pomocí sociálních sítí a byly tak posbírány odpovědi od mnohem více respondentů, než kdyby byl dotazník sbírán v papírové formě. Další výhodou je zpracování a vyhodnocení odpovědí, které lze ihned po dokončení dotazníků statisticky hodnotit v počítačovém prostředí.

Dále je v práci využito objektivní metody eye-tracking, pomocí které byly hodnoceny vybrané webové mapy. Testování probíhalo v programu SMI Experiment Center. Pro část vyhodnocování naměřených dat bylo použito programu SMI BeGaze^TM a Ogama. V programu BeGazeT^TM byly vyhodnocovány statické i dynamické stimuly, v programu Ogama pouze statické. Pro vyhodnocení dat z eye-trackingu byly využity tyto metody: Attention mapy, Gridded AOI a vizualizace trajektorií ScanPath. Pro porovnání rozdílného vyhledávání informací různých skupin uživatelů byl použit webový nástroj ScanGraph. Některé vizualizace byly vytvořeny v programu V-Analytics (a.k.a. CommonGIS) a byly vytvořeny FlowMap a také TimeLine. Pro dynamické vyhodnocování stimulů byla použita metoda Sequence Chart. K vyhodnocení byly taktéž použity některé eye-tracking metriky a to: Fixation Duration, Ficatio Count, Time to first click a Scanpath Length. Veškeré metody jsou blíže popsané a vysvětlené v kapitole 4.3.

Vyhodnocováním statických stimulů se již zabývalo na Katedře geoinformatiky několik prací, tudíž není nutné tento postup dále blíže popisovat. Kdežto hodnocením dynamických stimulů pomocí dynamických AOI (Area of Interest) se doposud žádná práce nezabývala, proto je vhodné proces vyhodnocování popsat podrobněji. Vyhodnocení dynamických stimulů pomocí dynamických oblastí zájmů je možné vyhodnocovat v programu SMI BeGazeTM. Tvorba AOI oblastí probíhá v AOI editoru. Výhodou je, že uživatel může zakreslovat oblasti zájmu do záznamu obrazovky a v průběhu času tyto oblasti zájmu může měnit, přesouvat a jakkoli s nimi hýbat a případně je i zviditelnit pouze na určený časový úsek. Tvorba AOI je obdobná jako u statických snímků, pouze s tím rozdílem, že si uživatel musí hlídat časovou osu, která je zobrazena na dolní liště. Po vytvoření AOI oblasti v záznamu je oblast automaticky vytvořena od doby vytvoření až po konec trvání stimulu. Pokud se tato definovaná AOI oblast během stimulu přesunuje a zanikne ještě před skončením celého stimulu, je vhodné použít tento postup tvorby. Najít si na časové ose v jaký okamžik AOI oblast vznikla a vytvořit požadovanou AOI oblast. Poté si na časové ose najít oblast, kde by tato AOI oblast měla zaniknout. Pokud se AOI oblast mezi časem objevení a časem konce přesunuje, stačí ji v tom čase, kdy zaniká posunout tam, kde opravdu oblast je. Vytvoří se automatický key frame a vytvořená AOI oblast se „připne“ k objektu, ke kterému patří a plynule se v čase videa posouvá s ním. Pokud tomu tak z nějakého důvodu není, lze vytvořit manuální key frame a pohyb AOI oblasti tímto upravit. Key frame se vytvoří kliknutím pravým tlačítkem na požadované AOI a stisknutím možnosti Add manual key frame. Pokud tato AOI zanikne dříve, než skončí celý stimul, je možné AOI oblast zrušit, tedy zneviditelnit. Toho se docílí taktéž pravým tlačítkem na požadovanou AOI oblast (je nutné si neustále hlídat časovou osu, jestli se opravdu pohybujete ve správném čase) a vybere se možnost Visible (když je u možnosti Visible „fajfka“, znamená to, že oblast je aktivní, pokud tam toto označení není, znamená to, že AOI je aktivní v jiném časovém úseku). Tento proces tvorby dynamických AOI oblastí je velice časově náročný. Pokud uživatel chce sledovat více AOI oblastí v jednom stimulu, musí je všechny nastavit tak, jak je popsáno výše

Po vytvoření dynamických AOI je možno tyto oblasti hodnotit stejným způsobem jako výstupy z AOI oblasti statických stimulů. Jedinou nevýhodou je, že nelze zobrazit do jednoho grafu (např. Sequence Chart) výstupy více uživatelů. Tato skutečnost vyplývá z toho důvodu, že statický stimul má pouze jedno zdrojové pozadí a k tomuto pozadí se vztahují všichni uživatelé. V dynamické části má každý uživatel svůj záznam obrazovky, tudíž se k jednomu stimulu vztahuje jeden uživatel.

Použitá data

Webové mapy, které byly v této diplomové práci hodnoceny, byly použity ve verzi on-line. Nebylo nutné data stahovat nebo nějak upravovat. Pro potřeby práce byly pouze vyhledány webové mapy, portály a aplikace, které byly později ohodnoceny. Data, se kterými bylo v práci pracováno

Použité programy

Pro potřeby diplomové práce bylo použito více programů. Eye-trackingový test byl vytvořen v programu SMI BeGazeTM. Vyhodnocování naměřených dat probíhalo taktéž v SMI BeGaze^TM, Ogama a V-analytics (a.k.a CommonGIS). Samotné eye-trackingové testování probíhalo na Katedře geoinformatiky v eye-trackingové laboratoři. Pro snímání pohybu očí byl využit přístroj SMI RED 205 s frekvencí 250 Hz a test byl vytvořen v programu SMI Experiment Center^TM. Tvorba grafů a statistického vyhodnocení proběhla v tabulkovém procesoru Microsoft Excel. Pro úpravu grafických výstupů byl použit program Adobe Illustrator. Samotná práce byla vytvořena v textovém editoru Microsoft Word.

Postup zpracování

Postup práce byl stanoven po prozkoumání tématu a sepsání odborné rešerše. Postup byl konzultován s vedoucí práce a během práce byl částečně pozměněn z verze původní až do verze finální (tuto je možné vidět na Obr. 1).

Nejprve byla provedena analýza stavu řešené problematiky, poté se autorka zabývala vymezením směrů a typů testovaných webových map, které jsou v dnešní době přístupné na internetu. Bylo vybráno 50 reprezentativních map, které byly dále roztříděny do pěti skupin a následně vyhodnoceny pomocí tabulky a to pomocí určených aspektů a k nim přiléhajícími otázkami. Z těchto vyčleněných skupin byla dále vybrána pouze jedna skupina map (vybráno pět reprezentativních map) a ta byla otestována pomocí eye-trackingového tesu. Současně probíhalo hodnocení pomocí on-line dotazníku, které bylo po skončení ihned vyhodnoceno ve formě grafů. Po skončení eye-trackingového experimentu byly výsledky analyzovány a vyhodnoceny v programech, které jsou zmíněny v podkapitole Použité programy. Po úspěšném vyhodnocení a okomentování závěrů z testování byla vytvořena SWOT analýza moderních webových map a jejich uživatelských aspektů. Po vytvoření všech výše zmíněních cílů byly výsledky shrnuty a okomentovány a byly vyvozeny a interpretovány všechny vzniklé výsledky.

• Autor:
  Bc. Petra Hujňáková (petra.hujnakova@gmail.com)
• Vedoucí práce:
  RNDr. Alena Vondráková, Ph.D., LL.M. (alena.vondrakova@gmail.com)
• Rok a místo vzniku práce:
  KGI UP – 2017/2018

• Text práce zde
• Poster zde

• Katedra geoinformatiky
• Univerzita Palackého v Olomouci