v České republice
Intenzita zavčelení a úhyny včelstev
Intenzita zavčelení byla srovnávána s úhyny zavčelení pomocí metody bivariačního kartogramu a bylo sledováno, jak se vzájemně tyto dvě proměnné ovlivňují. Jak lze vyčíst z legendy, růžová barva značí nízké úhyny a převažující hustotu, zelená barva vysoké úhyny a nízkou hustotu. Zvyšující se sytost barvy znamená zvyšující se hodnotu příslušné proměnné. Barvy na diagonále (bílá, modrá) značí přibližně stejný poměr hodnot obou proměnných.
Lze si tedy všimnout, že jen velmi málo oblastí vykazuje zároveň vysokou hustotu i vysoké úhyny, z čehož lze usuzovat, že tyto dva faktory se vzájemně příliš neovlivňují. Intenzita zavčelení a úhyny byly analyzovány také pomocí metody hot-spot a i zde lze sledovat, že shluky vysoké hustoty nekorelují s vysokými úhyny. Červená barva značí vysoké hodnoty a modrá nízké.Intenzita zavčelení a úhyny včel - bivariační kartogram a shluky
Na mapových výstupech lze vypozorovat z jakých konkrétních rostlin (řepka, slunečnice, kukuřice) včelstva získávají potravu a na jakém území probíhá snůška v měsících květen a červen, a to jak pylová, tak nektarová. Květen z toho důvodu, že v tomto měsíci probíhá první velká snůška v roce (nepočítaje menší snůšky na jaře z brzo kvetoucích rostlin). Červen, protože se jedná o vrchol sezóny a včely v tomto období shání nejvíce potravy. Což se projevuje i mapě, kde záznamů z červnové snůšky je více než z květnové. Také si lze všimnout, že u nektarové snůšky jasně vystupují nížinaté oblasti, kde se nektarové rostliny vyskytují hojněji, naopak u pylové snůšky nedochází k významnějším shlukům, záznamy o pylové snůšce lze pozorovat prakticky v každém koutu České republiky, což lze přisuzovat i tomu, že mezi pylové rostliny řadíme i stromy, ty ale neprodukují nektar, proto se v mapě s výskytem nektaru neprojeví. Stromy místo nektaru produkují medovici, což je odpadní produkt mšic a dalších parazitů, které včely s oblibou sbírají.
S výskytem medovicových rostlin souvisí i sledování snůšky z melecitózy, což je cukr, který včely získávají jen a pouze z medovice, ale jedná se o med, který není přiliš kvalitní a působí problémy jak při zpracováním včelařem, tak i ohrožení pro samotné včelstvo, které tento med z melecitózy hůře vyrábí a může jim způsobit nemalé potíže, například se zažíváním. Proto byl tento jev v mapě porovnáván jak s výskytem pokálených včelstev, tak i s výskytem vyšších úhynů. Z mapových výstupů lze tedy v některých místech pozorovat korelaci snůšky z melecitózy s oběma proměnnými. Nejvíce lze pozorovat výskyt melecitózy v oblasti severní Moravy, což by mohlo být způsobeno převahou stromů nad ostatními zdroji krmiva pro včely.
Na mapovém výstupu se zastoupením druhů rostlin si lze všimnout, že většinu území pochopitelně zabírá řepka, kterou hojně včely využívají jako zdroj potravy. Z mapy ale jasně vystupují i oblasti, kde se hojněji pěstuje slunečnice, jedná se tedy o oblasti Jižní Moravy a oblast Polabí, včely tedy upřednostňují i tento zdroj.
Nemoci a loupeže včelstevNemoci včelstev, které byly zmapovány jsou deformita křídel a nosematóza. Nosematóza, jakožto nemoc způsobující zažívací potíže, byla porovnána s výskytem pokálených včelstev. Značně limitující je v tomto výstupu malý počet hlášení nosematózy, které nepochází z dat COLOSS, ale v dobrovolného vyšetření vzorků několika málo včelařů, které provedl MVDr. Martin Kamler. Lze si však všimnout, že v některých místech výskyt koreluje zároveň s větším počtem pokálených včelstev.
Pro deformitu křídel jako jednoho z projevů viru varroózy byla zvolena jako podklad intenzita zavčelení a byl tak sledován vliv vyššího počtu včelstev v oblasti na rozšíření této nemoci. Vzhledem k tomu, že se s varroózou a jejími důsledky potýká téměř každý včelař, ale svojí činností může parazity omezit zvolením vhodného způsoby léčení a doby aplikace. Ze zákona jsou také stanovené termíny pro povinné přeléčení včelstev. V mapě lze tedy pozorovat, že jen velmi málo včelařů pozorovalo větší množství včel s deformovanými křídly, můžeme tedy tvrdit, že jen velmi málo včelařů pozorovalo větší množství včel s deformovanými křídly, můžeme tedy tvrdit, že léčení plní svůj účel.
Také bylo zmapováno rozšíření loupeží včelstev jako jedna z možností šíření nemocí mezi včelstvy. K vyšším loupežím dochází hlavně v oblastech s vyšší hustotou zavčelení, z důvodu lepší možnosti včelstev se při slídění za potravou potkat s jiným včelstvem. Což se částečně projevuje i v mapě a lze v několika oblastech pozorovat vyšší výskyt loupeží s více zavčelených oblastech.
Krajinný pokryv, LVS a nadmořská výškaZ těchto dat vznikl mapový výstup s majoritním zastoupením krajinného pokryvu v katastrálních územích s databáze Corine land cover 2012. Dále byla počítána průměrná hustota zavčelení pro kategorie krajinného pokryvu a zvlášť lesních vegetačních stupňů. A pro kategorie hustoty zavčelení byla počítána nadmořská výška.
Hledání vhodných ploch pro zavčeleníJako vstupní faktory pro hledání vhodných ploch byla zvolena intenzita zavčelení, krajinných pokryv, průměrná teplota a solární radiace. Nejvyšší váha byla dána krajinnému pokryvu z důvodu velkého vlivu na hledání potravy. Nízké hodnoty značí vysokou míru vhodnosti. Lze si všimnout, že metoda nabízí jako nejvhodnější oblasti pro budoucí zavčelení oblast jižní Moravy.
Zastoupení včelařů na území České republikyPřehledná situace včelaření na území České republiky, zahrnující počty včelařů v každém okrese a poměrové zastoupení počtů včelstev v každé okrese. Lze si všimnout že v roce 2017 bylo více včelařů na Moravě, zvláště v oblasti Šumavy, kde dochází zároveň k vyšší hustotě zavčelení. Dalším místem s vyšším výskytem včelařů i včelstev je pomezí Čech a Moravy, zvlášť oblast Vysočiny. Z oblasti Čech vystupuje pouze Praha a České Budějovice.
Simulování vývoje včelstevSimulační modelování v rámci diplomové práce probíhalo nad oblastí v blízkosti obce Krhová u Valašského Meziříčí. Včelnice v této oblasti byla konzultována s konkrétním včelařem a byly tak zjištěny detailnější informace o včelnici a jejím okolí pro potřeby simulace. V modelu BEESCOUT byla provedena simulace detekování krmných ploch, z níž byl vyexportován vstupní soubor pro BEEHAVE, kde už byl konkrétně simulován vývoj včelstva v průběhu včelařské sezóny i mimo ni a také byl sledován vliv varroózy na vývoj.
Ukázka z modelu BEESCOUT - detekce ploch