Komunikace je nezbytnou součástí života každého člověka, ať už probíhá pomocí verbálních či neverbálních prostředků, prostřednictvím zraku, sluchu, hmatu, čichu nebo dokonce i chuti. Tato diplomová práce se zaměřuje na jednu z částí komunikace vizuální, a to na sdílení informací pomocí kartografických děl. Obecně bývá dorozumívání pomocí zraku spojováno s rychlou schopností interpretace a mezinárodní srozumitelností. Příkladem z každodenní praxe mohou být dopravní značky, matematické symboly, piktogramy na spotřebních výrobcích nebo značky pro ošetřování prádla. I mapový jazyk je často označován jako mezinárodní způsob dorozumívání. Je ovšem tato hypotéza správná?

Na tuto otázku není jednoduché jednoznačně odpovědět. Potřebný výzkum by musel být velice rozsáhlý, vyžadoval by zapojení lidí z celého světa, což znamená především velkou časovou náročnost. Tato práce je však zaměřena pouze na určitou část kartografické produkce, a to školní atlasy světa. Ty jsou často jedněmi z prvních kartografických produktů, se kterými se člověk podrobně seznamuje. To pak může mít vliv na vztah k mapám jako takovým, proto by měly být na tvorbu těchto publikací kladeny vysoké nároky.

V podstatě každá světová země vydává atlasy, které jsou určené primárně pro školy. Jsou si tyto atlasy podobné, nebo se spíše liší? Lze se nechat cizojazyčnými atlasy inspirovat? A konečně, jsou mapy v evropských atlasech srozumitelné pro českého uživatele? Tyto otázky byly hlavním impulsem pro napsání diplomové práce na téma vnímání znakových sad školních atlasů světa. Oblast zkoumání kartografických produktů pro školy obecně je předmětem prací mnoha kartografů a psychologů. Tato práce postihuje jen jednu část tohoto rozsáhlého tématu. Pole pro další výzkum je, zdá se, ještě široké, nabízí se zde možnost dalších odborných prací.