DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

Metoda online dotazníkového šetření pro sběr dat byla využita z důvodu rychlého šíření mezi uživateli, snaze o omezení chyb vznikající při papírové formě dotazníku a v neposlední řadě kvůli zpracování výsledků jak kvalitativním, tak kvantitativním způsobem. Při tvorbě dotazníku byl brán zřetel na správné zásady tvorby dotazníku (Reichel, 2009).

Po prostudování literatury týkající se dané problematiky byl sestrojený on-line dotazník v prostředí Vyplnto.cz, kde byla využitá placená licence Student. Výše zmíněné prostředí pro tvorbu dotazníku bylo vybrané z důvodu nabízených funkcionalit. On-line dotazník byl šířený přes sociální síť a emailové konverzace po dobu 31 dní. Dotazník byl určený pouze pro uživatele navigací, což poněkud snížilo počet potenciálních cílových respondentů.

Cílem on-line dotazníku bylo zjištění preferencí uživatelů používající navigace tak, aby mohly být tyto zjištěné informace dále využité při tvorbě eye-tracking experimentu a mohlo být určeno, zda je pro uživatele skutečně přívětivější to, co uvádí, nebo je to pouze jejich domněnka. Obsah a konečný počet otázek byl prodiskutován s vedoucí bakalářské práce a následně byla do oběhu nasdílena testovací verze dotazníku. Testovací verze se zúčastnilo celkem 15 aktivních řidičů, díky čemuž mohly být otázky poupravené pro lepší porozumění dalších respondentů.

Na dotazník odpovědělo celkem 217 respondentů. Po konzultaci s vedoucí práce byl stanovený minimální limit pro získání objektivního vzorku 150 respondentů, což bylo splněno i po odstranění nekompletních nebo chybně vyplněných dotazníků.

Otázky a odpovědi

Dotazník obsahuje celkem 22 otázek. V první části dotazníku respondenti vyplňovali základní informace o osobních charakteristikách – pohlaví, věku a dosavadním vzdělání. Následující otázka směřovala k používání navigace. Odpověď na tuto otázku byla zásadní, neboť při výběru odpovědi: „Ne“ byl dotazník s poděkováním ukončen. Další otázky směřovaly na preference uživatelů při používání navigace. Mimo jiné byly do dotazníku zařazené i otázky zjišťující názory a barevné preference uživatelů při denním a nočním režimu.

Hlavní potřebnou funkcionalitou při tvorbě dotazníku bylo větvení otázek, neboť byla záměrně každému respondentovi generována sada otázek na základě jeho předešlých odpovědí.

S cílem zisku relevantního vzorku respondentů byla snaha rozšířit dotazník mezi účastníky odlišného pohlaví, odlišné věkové skupiny a odlišného dosavadního vzdělání. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 67% mužů a 33 % žen.

Celkem 76 % respondentů odpovědělo, že navigaci nejčastěji využívá při řízení automobilu, další velmi častou odpovědí bylo využití navigace pro pěší turistiku. Více než dvě třetiny respondentů odpověděly, že navigaci využívá ve svém chytrém telefonu, necelá jedna čtvrtina respondentů odpověděla, že pro své účely využívá závěsnou navigaci. Celkem 75 % respondentů odpovědělo, že přepínání denního a nočního režimu mají nastavené automaticky, z čehož je zřejmé, že denní a noční režim je velmi využívaná funkcionalita při zobrazení informací navigačními přístroji.

Respondenti byli také dotazování na používání chytrých telefonů za různých světelných podmínek. Na otázku: „Využíváte automatickou úpravu jasu na základě okolních světelných podmínek?“ odpovědělo více než 60 % respondentů „Ano“. Z toho je možné odvodit, že většina lidí upřednostňuje nastavení jasu displeje, které se bude odvíjet na základě okolních světelných podmínek. Celkově 46 % respondentů se při řízení motorového vozidla dívá na navigaci. Poměrně srovnatelný počet respondentů, celkově 42 %, využívá při řízení jak zvukovou navigaci, tak se dále ujišťují pohledem. Zbylých 12 % upřednostňuje navigování pomocí zvukové navigace. Uvedeným údajům je zapotřebí věnovat pozornost při vytváření mapových podkladů a výběru barev.

Celkově 71 % dotazovaných aktivních řidičů uvedlo, že pro navigační účely využívá chytrý telefon, čímž byl naplněn předpoklad autorky práce. Možnost využívání služeb závěsné navigace vybralo celkem 24 % respondentů. Oproti tomu možnost zabudovanou navigaci přímo od výrobce automobilu vybrala pouze 3 % respondentů.

V jediné nepovinné otázce v online dotazníku mohli respondenti uvést a odůvodnit svůj názor na denní a noční režim v navigacích. Většina respondentů se shodla na tom, že denní a noční režim je pro ně uživatelsky přívětivější, jelikož je navigace s nočním režimem při řízení v noci neoslňuje.

Muž (27): „Noční režim navigace svou škálou barev a nižším jasem displeje tolik neoslňuje řidiče a nevytváří odraz na čelním skle.“

Muž (22): „Je příjemné, když se automaticky mění režim navigace. Člověk se ani neuvědomí při řízení, že by bylo na čase to změnit manuálně.“

Žena (31): „Denní a noční režim navigací určitě smysl má. Za skotopických podmínek jsou světločivé buňky mnohem citlivější a »denní barvy» způsobují oslnění uživatele a neschopnost opětovné rychlé adaptace na okolní tmu --> potenciální hrozba přehlédnutí nebezpečné dopravní situace.“

Muž(46): „Denní a noční režim má smysl v případě delší jízdy v noci na méně frekventovaných silnicích, kde jsou lidské oči přizpůsobeny tmě venku a samotnému vnějšímu okolí. Pokud by v tento okamžik uvnitř automobilu "zářil" display, snižovalo by to vnímavost vnějšího okolí v důsledku přizpůsobování rozšíření očních sítnic.“

Žena (20): „Podle mého názoru denní a noční režim navigací smysl nemá. Pokud jede člověk v noci, je důležité jaký má jas na mobilním telefonu pokud se na navigaci dívá, nebo hlasitost pokud se řídí podle hlasových pokynů.“

Co se týče znakového klíče, respondenti se shodli na tom, že nejlepší značení trasy je nepřerušovanou linií, které je široká přesně jako šířka silnice.

Jednoznačnost odpovědí nebyla však u otázky: „Který pohled navigace preferujete?“. Na tuto otázku odpovědělo 45 % respondentů, že preferuje 2D pohled, 34 % respondentů preferuje 3D pohled, zbylým respondentů nezáleželo na výběru pohledu.

Respondenti byli také dotázáni na jejich uživatelské preference týkající se použitých barev pro denní a noční režim. U denního režimu většina uživatelů preferuje spíše tmavší barvy, které jsou mezi sebou méně kontrastní. Oproti tomu respondenti preferující používání tónově odlišných barev při navigování s nočním režimem mapy. Tyto výsledky však nemusí být objektivní, neboť při barevném provedení jednotlivých režimů nebyly změněny okolní světelné podmínky. Barevné provedení jednotlivých režimů bylo dále zkoumáno při eye-tracking experimentu.

Odkaz na on-line dotazník: Vliv stínování na kognici map