Webové stránky k bakalářské práci
Pro správné stanovení metod a postupu práce byla nejprve prostudována literatura týkající se řešeného tématu a provedených případových studií, na základě čehož byly vymezeny základní pojmy a byl navržen postup práce.
Díky prostudování již existujících přístupů byly v teoretické části práce vymezeny rozdíly mezi jednotlivými režimy sledování map (denní vs. noční) a dále byly vymezeny objektivní a subjektivní vlivy vnímání uživateli. Výsledkem teoretické části bakalářské práce je identifikace odlišností provedení v obou existujících režimech.
Pro získání preferencí týkající se používání navigací uživateli byl realizován online dotazník. Informace získané z tohoto dotazníku byly využity pro tvorbu eye-tracking testování (dále jen ET testování). ET testování bylo vytvořeno na základě literární rešerše, vyhodnocených poznatků z online dotazníků a na základě konzultací s vedoucí bakalářské práce. Části ET testování byly navrženy tak, aby evokovaly hlavní cíle práce.
Metody vedoucí k naplnění cílů práce byly vymezeny na základě obsáhlé literární rešerše a na základě odborných konzultací. V literární rešerši bylo čerpáno především z online odborných publikací, elektronických příspěvků, studií a článků.
Pro zjištění preferencí uživatelů byla využita velmi rozšířená metoda online dotazníků, pomocí níž byly zjištěny potřebné informace pro návrh a realizaci ET experimentu. Online dotazník byl zrealizován v prostředí Vyplnto.cz z důvodu uživatelsky přívětivého prostředí a především funkcionality větvení otázek. Dotazník byl rozšířen mezi potenciální uživatele navigačních přístrojů prostřednictvím sociálních sítí. Svým obsahem dotazník zjišťoval preference uživatelů na základě jednoduchých otázek s minimem volných odpovědí (z důvodu lepšího statistického vyhodnocení výsledků). Papírové dotazníky nebyly realizované z důvodu neefektivnosti, tj. časové náročnosti, organizační náročnosti a složitějšímu způsobu zpracování získaných výsledků z vyplněných formulářů, když dostatečný počet respondentů byl získán v digitálním prostředí.
Metodou pro získání potřebných dat z oblasti uživatelského testování je využití technologie eye-tracking. Metoda ET testování je v dnešní době hojně využívaná v oblasti výzkumu v různých oborech, především v kognitivních procesech. ET experiment byl navržený tak, aby zkoumal rozlišnosti percepce uživatelů při denním a nočním režimu čtení mapy. Konkrétně při zkoumání percepce nočního režimu čtení map byla eye-tracking laboratoř světelně upravena z důvodu nastínění co nejobjektivnější reálné situace a snaze předejít vnějším vlivům, které by mohly negativně ovlivnit výsledné výstupy; stejně tak bylo postupováno při testování denního režimu. Počet respondentů ET experimentu byl stanovaný po odborné konzultaci ve snaze připravit kvalitní reprezentativní vzorek a získat relevantní výstupní hodnoty. K analýze výstupních dat z ET testování byly využity statistické metody. Výstupy byly transformovány pomocí softwaru SMI BeGazeTM do textového souboru (*.txt) a následně dále zpracovávány. Exportovat lze surová (raw) data i identifikované fixace a sakády (Popelka, 2015). Mezi sledované parametry při první části ET experimentu patřil především počet a délka fixací při kombinacích denního a nočního režimu v odlišných světelných podmínkách. V druhé části ET experimentu spadala do sledovaných parametrů správnost jednotlivých odpovědí a preference uživatelů na jednotlivé barevné provedení jak pro denní režim, tak pro noční režim mapy.
Výsledky dotazníku i ET testování podléhaly statistickému vyhodnocení. Dostupná data byla převedena pro základní statistické metody do tabulkového procesoru Microsoft Excel 2007, pokročilé analýzy byly zpracovány za použití softwaru RStudio. Mezi další zkoumané parametry při uživatelském testování patří hodnocení AOI reprezentující oblast navigace, které byly zjištěny pomocí metody Transition matrix a dále zpracovány v softwaru OGAMA 5.0. Skupiny AOI slouží ke zjištění počtu přesunů mezi zvolenými oblastmi zájmu. Za Transition matrix je považována matice udávající přechod pohledu respondenta mezi jednotlivými oblastmi (Popelka, 2015). Sloupce a řádky matice reprezentují oblasti zájmu. Hodnota buněk matice udává, kolikrát se respondent přesunul z jedné zájmové oblasti do druhé.
Ze získaných poznatků byly vyvozeny závěry, které byly interpretovány pro využití v kartografické praxi.
Data potřebná k realizaci práce byla získána prostřednictvím online dotazníkového šetření a provedením uživatelského testování s využitím technologie ET testování.
První část ET experimentu byla zrealizována pomocí české hry Euro Truck Simulator. Pro druhou část ET experimentu byly vytvořeny jednotlivé stimuly podle potřeb bakalářské práce. Jednotlivé návrhy barevného provedení navigací byly převzaty z open source Mapbox. Pro nastínění dopravní situace byly vytvořeny screenshoty z výše uvedené hry Euro Truck Simulator, čímž byla získána podkladová polohopisná data a byly vytvořeny vizuální stimuly.
Mezi jednotlivým barevným provedením mapového podkladu navigace byly ze zištných důvodů zařazené i takové, jejichž kontrastnost mezi zvýrazněnou následující trasou a mapovým podkladem byla velmi nepatrná ze snahy získat co nejpřesnější výstupy a závěry. Tato podkladová data byla získána autorskou tvorbou, tj. manuální úpravou existujících stimulů.
Online dotazník, zrealizovaný pro získaní preferencí potenciálních uživatelů map v denním a nočním režimu, byl vytvořený v prostředí Vyplnto.cz. Tento webový nástroj byl vybraný na základě široké nabídky analýz, srozumitelného návodu a kladných zkušeností uživatelů. Se získanými daty se dále pracovalo v softwaru Microsoft Excel 2007.
Návrh uživatelského testování s využitím technologie ET byl vytvořen na základě vyhodnocení dotazníkového šetření a na základě odborných konzultací. Stimuly byly vytvořené nebo upravené v grafickém softwaru CorelDRAW X5, ve kterém byly také připravené cvičné i testovací úlohy.
Zjišťování preferencí uživatelů při percepci map probíhalo na Katedře geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci v ET laboratoři. Pro snímání pohybu očí byl využit přístroj SMI RED 250 s frekvencí 250 Hz, test byl vytvořen v programu SMI Experiment CenterTM, export dat proběhl v programu SMI BeGazeTM.
Následné setřídění a zpracování získaných dat proběhlo v programu OGAMA 5.0. Statistické metody byly realizovány v softwaru RStudio a v tabulkovém procesoru Microsoft Excel 2007.
Aby mohl být hlavní cíl práce naplněný, bylo zapotřebí podrobně prostudovat obsáhlou literární rešerši.
Literární rešerše byla zaměřena především na:
1. Vymezení rozdílů mezi analogovou a digitální mapou
2. Percepcí map
3. Režimem map
4. Výhodami a nevýhodami přístrojů využívané pro navigační účely
5. Metodou eye-tracking
Termín režim se využívá v mnoha odvětvích, ve kterých se pravý význam slova může lišit. V technickém odvětví je režim charakterizován jako nastavení jistých parametrů zařízení či procesů. Každý režim je tedy jedinečný díky svému specifickému nastavení. V digitální kartografii se pojem režim poměrně často vyskytuje právě v souvislosti s prácí s mapou v různých světelných podmínkách.
V dnešní době se využívají digitální mapy více než tištěné (Voženílek, Kaňok a kol., 2011). Jelikož jsou mapy důležitou součástí lidského života, jsou používané v kteroukoli denní a noční hodinu. I tomuto faktu se musela přizpůsobit moderní kartografie a zohlednit je při tvorbě map. Denní a noční režim mapy se využívá především při navigaci v dopravě. S rozvojem moderních technologií přišla na trh spoustu poskytovatelů navigačních služeb. Některé z nich však bohužel noční režim nabídnout nemohou.
Denní a noční režim mapy se odlišuje především barevným schématem.
Zobrazení navigačních informací v denním režimu je navrhnuto tak, aby transfer informací v denní hodinu ze zařízení k uživateli byl co nejefektivnější. Velkou překážkou mohou být při přesném přenosu informací světelné podmínky, které jsou zvláště v letních poledních hodinách velmi výrazné. Z toho důvodu musí být k těmto světelným podmínkám přihlíženo při tvorbě znakového klíče.
Denní světlo je velmi závislé na momentálním stavu počasí, jelikož je hlavně ovlivněno intenzitou slunečních paprsků. Denní světlo závisí mimo jiné i na ročním období, neboť světlo v létě je jiné než světlo v zimě. (BOZP Centrum, 2018)
Každá změna parametru vizuální proměnné mapového znaku znamená změnu jevu, který znak představuje (Brychtová, 2015). Mezi upravované parametry znakového klíče patří v první řadě barva. Barva je upravována podle všech jejich charakterizačních prvků vymezených Munsellovým barevným modelem, kterým se rozumí odstín, sytost a jas. Některé barvy mohou svoji významovost danou mezi uživateli například jevem učení, například červená barva značí výstrahu, jasně zelená barva je mezi uživateli zažitá jako zklidňující apod. Některé barvy mají funkci i jako podmět ke zvýšení pozornosti. Volba vhodných parametrů znakového klíče by měla být v souladu s uživatelskými preferencemi a měla by být voleny na základě významovosti reprezentujících znaků (Bláha, 2013).
Na základě zohlednění uživatelských potřeb, jejich bezpečnosti a pohodlí vznikl noční režim u map. Funkcionalitu noční režim map nabízí většina poskytovatelů navigačních služeb. Někteří z poskytovatelů navigačním služeb nabízí uživateli zvolení nočního barevného modelu dle jeho libosti. Hlavní rozdíl nočního režimu od denního je nastavení nových parametrů ve znakovém klíči, převážně tedy úprava barev do tmavších, méně výrazných odstínů. Barvy jsou utlumeny proto, aby neoslňovaly řidiče při čtení map, většinou při jízdě v nočních hodinách nebo při jízdě s horšími světelnými podmínkami. Další parametr znakového klíče, který je upravován, je jas. Noční režim je možné jednotlivých navigačních systému nastavit jak manuálně, tak automaticky podle aktuálního času. U většiny poskytovatelů navigačních služeb se dá barevné schéma nočního modelu vypnout. Noční režim se snaží zachovat stejnou propustnost informace jako denní režim, ale s ohledem na okolní podmínky.
Čím vyšší je hodnota jasu, tím světlejší jsou barvy. Jas je úzce spjatý s kontrastem. Kontrastem se rozumí podíl jasu mezi nejsvětlejšími a nejtmavšími oblastmi obrazu. Úpravou a správným nastavením kontrastu je možné dosáhnout vyšší subjektivní interpretace obrazu uživatelem (Dougherty, 2009).
Template from Quackit.com | Copyright © Romana Filická 2018 | Kontakt