ZÁVĚR

Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjištění vlivu denního a nočního režimu na percepci map pomocí výzkumné metody eye-tracking. Mezi dílčí teoretické cíle práce patřila podrobná rešerše literatury věnující se především vymezením rozdílů mezi analogovou a digitální mapou, percepcí mapy, aspektem mapové tvorby, barvám, přístrojům použité pro navigační účely a samotným denním a nočním režimem map. Studium rešerše vedlo k vymezení rozdílů mezi oběma režimy.

Začátkem praktické části bakalářské práce byla tvorba online dotazníku, kde byla ihned stanovena bližší specifikace respondentů ohledně používání navigací. Online dotazník byl vytvořen s větvenou strukturou otázek tak, aby se přizpůsobil odpovědím respondentů. Celkem bylo sesbíráno 230 odpovědí od uživatelů navigací, které byly označené jako vhodný vzorek. Online dotazník byl zaměřený především na užívání navigací, především jejich nastavení a dále na subjektivní názory respondentů týkající se barevných preferencí, 2D a 3D pohledu, šířky trasy aj. Respondenti měli prostor vepsat komentáře týkající se problematiky denního a nočního režimu do volné odpovědi. Na základě těchto odpovědí mohl být vytvořený závěr o použití denního a nočního režimu z pohledu uživatelů. Ve druhé části praktické části práce byl navrhnut eye-tracking experiment, který byl upravován dále v souladu s odbornou konzultací a nasbíranými testovacími daty. Experimentu se zúčastnilo 43 osob se zkušenostmi s řízením automobilu. Vzhledem k různorodosti testované skupiny respondentů mohli být dále kategorizováni do skupin při následném vyhodnocení. Eye-tracking experiment byl rozdělený na dvě části zaměřující se na odlišnou problematiku. První část experimentu zkoumala samotný vliv denního a nočního režimu, kde byla snaha respondentům nasimulovat reálné prostředí jízdy automobilem jak ve dne, tak v noci. Pro tuto část byly vytvořené čtyři obtížnostně srovnatelné trasy tak, aby byly pokryty všechny kombinace režimů se světelnými podmínkami. Pro druhou část experimentu byla připravena série stimulů zjišťující převážně barevnou preferenci jednotlivých režimů a orientaci v nich. Do druhé části experimentu byly zařazeny dva úkoly s odlišným konceptem, kdy jeden z nich porovnával orientaci v denním a nočním režimu při jízdě ve dne a druhý zkoumal pozornost respondentů za použití denního režimu při jízdě v noci.

Při vyhodnocení první části byl porovnáván převážně čas strávený v oblasti navigace a správnost přečtení informace, neboť tyto dva faktory jsou reálném použití navigací nejdůležitější. Bylo zjištěno, že při denním režimu navigace respondenti strávili méně času v navigaci při jízdě v noci. V této kombinaci však byla zaznamenána nejvyšší dezorientace respondentů. Pro noční režim mapy bylo zjištěno, že respondentů trvá méně času orientace v tomto prostředí při jízdě ve tmě než při jízdě ve dne s použitím stejného režimu. Při jízdě ve dne s použitím nočního režimu nebyly zaznamenány fatální dopady týkající se dezorientace. Z výše zmíněných důvodů bylo autorkou práce dáno doporučení na používání obou režimů.

Vyhodnocení druhé části spočívalo v určení správnosti dalšího průběhu trasy a označení barevných preferencí k jednotlivým stimulům. Všechny stimuly byly vyhodnoceny zvlášť a následně mezi sebou porovnávány. Výsledkem druhé části pro oba režimy je doporučení použití barev pro mapové pozadí a barvu zvýrazněné trasy. Při vyhodnocení prvního z úkolů s odlišným konceptem bylo zjištěno, že při stejné dopravní situaci v jízdě ve dne, ale za použití obou režimů, respondentům dělá značnější problém navigování se podle navigace s nočním režimem. Toto zjištění lze podložit procentuální správností odpovědí o dalším průběhu trasy k jednotlivým režimům. Při vyhodnocování úkolu zkoumající pozornost bylo zjištěno, že při použití denního režimu při jízdě v noci může být respondent oslňován výrazným prostředím navigace a nemusí si všimnout změny dopravní situace.

Dílčí cíl v podobě podrobné rešerše literatury týkající se dané problematiky byl naplněn realizací kapitoly 3. Vymezení rozdílu mezi denním a nočním režimem a vymezení objektivních a subjektivních vlivů působící na uživatele mapy, společně s identifikací odlišností v použitém znakovém klíči pro denní a noční režim, jsou podrobně popsány v podklapitole 3.3. Zjištění uživatelských preferencí v percepci map bylo provedeno použitím online dotazníku, jehož vyhodnocení je uvedeno v kapitole 4. Provedené uživatelské testování a jeho hodnocení jsou podrobně popsány v kapitole 5. Kapitola 6 – Výsledky – shrnuje získané poznatky a uvádí jejich základní interpretaci. Výsledkem bakalářské práce je uživatelské srovnání denního a nočního čtení map použitého u navigací a srovnání znakových klíčů použitých při denním a nočním režimu. Naplněním výše uvedených dílčích cílů práce tak byl naplněn cíl hlavní. Bakalářská práce Vliv denního a nočního režimu na percepci map obsahuje ucelený pohled na problematiku používání obou režimů.