Metody a postup zpracování
Na začátku bakalářské práce bylo nutné podrobně nastudovat problematiku barev a její vliv na čitelnost digitálních map. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou předkládané ukázky vlivu použití barev na čitelnost map respondenty správně interpretovány a zda jsou schopni z nich získat požadované informace.
1) Použitá data
Pro účely bakalářské práce byla použita výuková data z Katedry geoinformatiky, konkrétně datová sada USA, Evropy a ORP Olomouce ve formátu SHP, která byla upravena pro potřeby jednotlivých otázek.
2) Použité programy
Samotné digitální mapy pro testování byly vytvořeny v programu ArcGIS 10 od firmy Esri. Celý test byl upraven v programu SMI Experiment Center a spuštěn respondentům na monitoru se zařízením eye-tracker SMI RED 250 s vzorkovací frekvencí 120 Hz, kde přesná poloha oka byla tedy každých 8 ms.
Tvorba výstupů se odehrála v programu SMI BeGaze, který obsahuje velké množství nástrojů pro vizualizaci a analýzu pořízených dat. Pro závěrečné statistické výpočty byl použit open source program R. A pro tvorbu webových stránek o bakalářské práci byl použit freeware program PSPad 4.5.4.
3) Postup zpracování
Postupy použité při zpracování této bakalářské práce lze rozdělit na tři části: rešeršní část, testování na přístroji eye-tracking a zpracování výsledků.
Nejdříve byla provedena rešerše dostupné literatury, která se týkala barev, jejich parametrů a modelů. Dále se zabývala barvami v mapách a jejich psychologickým působením na člověka. Studované byly také články, týkající se moderní a rozvíjející se technologie eye-tracking, na které bylo prováděno celé testování.
Byla vybrána metoda pro hodnocení čitelnosti barev v mapách, tzv. výpočet barevné vzdálenosti, kde R1, G1, B1 je barevná složka prvního objektu a R2, G2, B2 je barevná složka objektu druhého.
Barevná vzdálenost je chápána jako rozdíl jednotlivých složek RGB kódu (viz. obr. 1), který je převeden do výsledného procentuálního zápisu. Čím se výsledná hodnota ze vzorce (1) blíží ke 100 %, tím se barevná vzdálenost mezi RGB kódy zvětšuje a je rozeznatelnější.
Nejdůležitější částí pak byla příprava samotného testu, kde byla aplikovaná vybraná metoda pro hodnocení čitelnosti barev – barevná vzdálenost na vytvořené mapy.
Byly vytvořeny dvě případové studie. První se zabývala vlivem barevné vzdálenosti a velikosti fontu na čitelnost map. Kde byl vytvořen soubor 21 map s různou velikostí fontu a dále rozděleno do třech kategorií na velikost 8 bodů (malé písmo), velikost 11 bodů (střední písmo) a velikost 14 bodů (velké písmo). Fontem písma bylo zvoleno u všech map bezpatkové písmo Arial. V testování byly cíleně použity mapy USA, kde se předpokládala neznalost respondentů a bylo snahou co nejvíce zamezit jejich ovlivnění. Mapy byly laděné do dvou barevných tónů, převážně byla zvolena barva zelená a některé mapy byly vytvořené i v barvě červené, proto že nejčastější vrozenou poruchou bývá neschopnost rozlišovat právě tyto dvě barvy. Červená barva na člověka působí vzrušivě a opakem k ní je barva zelená, která působí uklidňujícím dojmem. Cílem statistické analýzy bylo zjistit, zda barevná vzdálenost a velikost fontu ovlivňuje schopnost čtenáře mapy zjistit požadovanou informaci. A také, zda odlišný tón barvy má vliv na její čitelnost. Za nezávislou proměnnou byla zvolena barevná vzdálenost a velikost fontu. Za závislou proměnnou, kde jsou její změny způsobeny manipulací nezávislé proměnné, je považován čas do zodpovězení otázky a počet fixací.
Druhá případová studie se zabývala vlivem barevné vzdálenosti a typu kartografické vizualizace na čitelnost map. Zde byl také vytvořen soubor 21 map s různou barevnou vzdáleností a rozdělen do kategorií: mapa s kvantitativní metodou, mapa s kvalitativní metodou, mapa se špatně a správně sestavenou barevnou stupnicí a kartodiagram. V testování byly použity barevně upravené mapy Evropy, USA a také mapy Olomouce a jeho okolí. Cílem statistické analýzy bylo stanovit hranice mezi čitelnými a nečitelnými barevnými vzdálenostmi. Za nezávislou proměnnou byla zvolena barevná vzdálenost a způsob kartografické vizualizace. Za závislou proměnnou, kde jsou její změny způsobeny manipulací nezávislé proměnné, byl zvolen čas do zodpovězení otázky, počet fixací a správná odpověď.
Po vyhotovení všech map, které byly převedeny do formátu .jpg 1680 x 1050 byl vytvořen test a upraven v programu SMI Experiment Center tak, aby se respondentům náhodně zobrazovalo pořadí kladených otázek. Respondent měl na zodpovězení otázky půl minuty (30 000 ms). Před hlavním testováním bylo provedeno pilotní testování, které probíhalo na 20 respondentech. Byly odstraněny nedostatky a následně byl test poupraven do finální podoby. Na konečný test bylo přizváno 50 respondentů jak z řad studentů geoinformatiky, tak i laická veřejnost. Součástí některých experimentů bylo totiž porovnání rozdílů při čtení mapy zkušeným kartografem a laikem.
Výsledky získané testováním budou dále vyhodnoceny pomocí statistických metod a opatřeny komentářem.