ZÁVĚR

Tato bakalářská práce má za cíl provést morfologickou analýzu vývoje reliéfu v Přírodní rezervaci Kenický. Bylo provedeno dvojí geodetické zaměření břehových linií, vybraných příčných profilů Kenického meandru a jedno zaměření Kenické smuhy. Zákresem do výsledné mapy byla také provedeno určení polohy říčního dřeva, náplavových lavic a rozsah břehových nátrží.

První část práce představuje teoretický úvod do problematiky fluviální geomorfologie a říčního dřeva, což jsou odvětví, kterými se výzkum v ČR zabývá teprve krátký čas a není ve středu zájmu. Každý přírodní vodní tok v různých částech svého průběhu má jiný charakter. Ten se projevuje hlavně morfologickým působením toku na okolní nivu, jeho vodním režimem a režimem plavenin a splavenin. Existuje několik metod charakteristiky vodních toků podle hodnot měřitelných i neměřitelných parametrů. Meandrování je jedním z těchto parametrů.

Meandry se během své existence vyvíjejí – z původního zákrutu se erozí jednoho břehu a sedimentací na druhém břehu vyvine meandr, jenž může dále měnit svou polohu a tvar. Pokračující erozí se zužuje šíje meandru až do jejího protržení (tak jako se to stalo na Kenickém meandru na jaře 2012). Z postupně zazemňovaného původního koryta řeky se stává slepé rameno průtočné jen při povodních.

Říční dřevo je nedílnou součástí přírodních vodních toků. U nás je již jen málo úseků, kde se padlé stromy do řeky neodstraňují. Dřevo ve vodě je jedním ze základních předpokladů pro přirozenou morfologii koryta řek a přispívá k jeho diverzitě a ke zpomalování proudění, čímž pomáhá zadržovat vodu v krajině.

Kenický meandr je jedním z největších meandrů v CHKO Litovelské Pomoraví. Jeho šíje měla na podzim 2011 necelý metr šířky a během povodně na přelomu února a března 2012 se šíje protrhla. Úsek meandru se nachází v NPR Ramena řeky Moravy a jeho pravý břeh náleží PR Kenický. Předmětem ochrany je zde přírodní říční koryto s přirozeným vývojem a zachovalý lužní les se systémem smuh a periodických vodních tůní. Z dochovaných historických map a leteckých snímků je patrné, že antropogenní ovlivnění koryta mělo za následek částečnou degradaci anastomózy Moravy a ohrožení složitého ekosystému lužního lesa. Vytvořením CHKO došlo k přenechání fluviálních procesů zpět přirozenému vývoji.

Porovnání příčných profilů vytvořených před a po protržení šíje meandru ukázalo, jak změna proudění a jarní povodeň ovlivnilo koryto řeky. Téměř všude došlo k větší sedimentaci částic, tím i ke snížení plochy profilu a maximální hloubky. Došlo také k velké erozi břehu pod protrženou šíjí a vytvoření či rozšíření několika náplavových lavic. Velkou změnou prošla také Kenická akumulace. Ta je největší akumulací dřeva v korytě v celém Litovelském Pomoraví a při jarní povodni u ní došlo k odnosu její části. Tato část tvořená převážně menšími kusy dřeva a také odpadky se byla zachycena asi 330 m po proudu pomocí stromu padlého přes šířku koryta. Okolo desítky stromů také napadalo do koryta při destrukci šíje meandru. Podle současného stavu je pravděpodobné, že se z větší části naplní předpoklady uvedené ze studie z roku 2006. Zda-li tomu bude a jak rychle, ukáže další vývoj.

Součástí práce je také kapitola určená smuhám a periodickým tůním v Litovelském Pomoraví. Zaměřená je na Kenickou smuhu a popisuje také postup tvorby digitálního modelu jejího reliéfu metodou TIN. K němu byla použita data z jejího podzimního zaměřování obohacená o další odvozené zhušťovací body. Tento postup se osvědčil pro úseky s málo členitým dnem. Ve velmi členitých úsecích není DMR tak velkého měřítka moc přesný.

Další potencionální zaměření oblasti ukáže dynamiku probíhajících jevů po protržení šíje Kenického meandru a tato práce může sloužit jako podklad pro zjištění stavu oblasti těsně před a těsně po protržení meandru. Doufám, že tato práce bude dále využita a díky ní budu také soukromě sledovat vývoj řeky v okolí meandru.