Hlavním cílem bakalářské práce bylo shromáždit geodata o evidenci budov a zařízení v majetku Statutárního města Olomouce, dále navrhnout a naplnit datový model pro jejich kartografické zpracování v papírové i digitální formě a vytvořit prohlížečku těchto prostorových dat.

Vstupními daty byly evidenční údaje ze zdrojů Majetkoprávního odboru Statutárního města Olomouce a geodata Veřejného dálkového přístupu k datům RÚIAN. Z důvodu interní povahy dat poskytnutých Majetkoprávním odborem MMOL byly veřejné výstupy práce naplněny ukázkovými daty a přístup k neveřejným verzím omezen heslem.

Po konzultacích s pracovníky Magistrátu města Olomouce (dále MMOL) a zvážení možností získaných dat byl vytvořen datový model. Podoba datového modelu byla převedena do formátu ESRI souborové geodatabáze, která byla následně naplněna získanými daty.

Dále byly vytvořeny nástroje pro usnadnění aktualizace geodatabáze, a to v podobě dvou Python skriptů. Skripty byly zhotoveny s důrazem na zautomatizování celého procesu. Mimo výše zmíněný výstup byl také vytvořen návod, který podával popis postupu aktualizace dat datového modelu.

Mimo jiné vznikl soubor tematických map v digitální i papírové podobě, které vizualizují vlastnickou příslušnost budov a zařízení k evidenčním jednotkám MMOL na území celé Olomouce a dvou vybraných katastrálních územích(Olomouc-město a Nové sady u Olomouce). Tyto výstupy byly po dokončení předány pracovníkům MMOL k aktivnímu používání.

Vznikla také prohlížečka získaných dat s názvem VFR2MMOL, která byla na přání pracovníků MMOL přetransformována do podoby mapové aplikace umožňující zobrazování budov a zařízení, informací o nich a také vyhledání podle zadaných atributů. Při tvorbě aplikace bylo využito nejmodernějších dostupných technologií (HTML5, CSS3, Leaflet) a velmi důležitou součástí se stal programovací jazyk JavaScript, ten byl využit pro zajištění veškeré funkcionality projektu. Po dokončení byla aplikace zavedena na webový server a testována pracovníky magistrátu. V průběhu testování aplikace se díky ústním konzultacím s uživateli vytvořil soubor otázek, podle kterého vznikla nápověda. Následně byla aplikace předána do spravování Oddělení územního plánování a architektury Odboru koncepce a rozvoje MMOL.