ÚVOD
V dnešní, dynamicky se rozvíjející společnosti, je kladen čím dál větší důraz na efektivní a rychlé získávání potřebných informací. Vizuální reprezentace informací má, oproti psanému textu, obrovskou výhodu ve využití kognitivních principů, a proto lze očekávat, že bude v praxi čím dál častěji uplatňována. Kartografie je jednou z nejstarších disciplín, která za dobu své existence vyvinula řadu metod vizualizace prostorových dat. Její spojení s psychologií, umožnilo vznik dalšího vědního odvětví – kognitivní kartografie. Kognitivní výzkum se zaměřuje na posuzování vizuálního vnímání, s cílem zlepšit komunikační proces mezi čtenářem mapy a mapou. Stejně důležitou roli, jakou hraje v přenosu informací samotná mapa, hrají také znalosti uživatele, jeho dovednosti a zkušenosti, na nichž závisí efektivita a rychlost získaných informací z mapy. Schopnost uživatele získat z mapy potřebné informace, by měla být primárním zájmem kartografického výzkumu. Bez uživatelů, totiž ztrácí kartografická tvorba smysl. Proto je předmětem zájmu tohoto výzkumu, zjištění současného stavu kartografické gramotnosti u vzorku českých uživatelů map.
Kartografická gramotnost je uživatelským aspektem map, který je trendem v současné kartografii. Tímto tématem se dlouhodobě zabývá řada světových odborníků a pracovišť, včetně Katedry geoinformatiky univerzity Palackého v Olomouci. Kartografická gramotnost vychází z řady různých teoretických přístupů, uvedených v této práci. Tyto přístupy se staly výchozím předpokladem pro její hodnocení. Výsledky analýzy kartografické gramotnosti, by mohly vést k lepší adaptaci kartografických děl uživateli.
