Analýza kartografické gramotnosti

Mezi teoretické výsledky práce patří zejména podrobná rešerše odborné literatury, náležící k problematice kartografické gramotnosti. Mezi další teoretické výsledky patří vymezení pojmu kartografická gramotnost a způsobů jejího hodnocení, z hlediska map use. Posledním teoretickým výsledkem práce je podrobná rešerše případových studií, řešících problematiku kartografické gramotnosti.

Z praktických výstupů práce lze uvést dvě realizované případové studie. První z nich, on-line dotazníkové šetření, se zaměřuje na zjištění míry kartografické gramotnosti, vyhodnocení správnosti jednotlivých úkolů a podrobnou charakteristiku respondentů. Cílem první případové studie bylo získat výsledky od většího počtu respondentů a kvantitativně potvrdit výsledky, zjištěné v druhé případové studii. On-line dotazníkového šetření se účastnili převážně muži (63 %). Dosažené vzdělání bylo většinou vysokoškolské (52 %) nebo střední s maturitou (41 %). Nejčastěji používaným druhem map, jsou mapy turistické, jež uvedlo 48 % respondentů. Většina účastníků on-line dotazníkového šetření používá mapy často (38 %). Přičemž nejčastěji právě turistické mapy. Nejčastěji jsou mapy používány za účelem navigace a orientace (71 %). U formy používaných map, převažuje digitální. Zařízením, na kterém jsou mapy nejčastěji zobrazovány, je počítač. 54 % respondentů hodnotí své dovednosti při používání map na jedničku (jako ve škole). Kartografická gramotnost u respondentů dotazníkového šetření je 83 %. Objektivnějších výsledků bylo dosaženo, rozdělením všech respondentů na dvě skupiny, a to na respondenty s kartografickým vzděláním a bez kartografického vzdělání. V případě účastníků s kartografickým vzděláním, je kartografická gramotnost 85 %. U účastníků, bez kartografického vzdělání, jichž se on-line dotazníkového šetření zúčastnilo 38 %, je kartografická gramotnost 81 %. Nejnáročnějším úkolem byl výpočet vzdálenosti pomocí číselného měřítka. Naopak mezi nejsnazší úkoly patřila identifikace mapových znaků. Kromě čtyř otázek, předčili respondenti s kartografickým vzděláním, respondenty bez kartografického vzdělání, avšak jak bylo uvedeno výše, výsledky obou dvou skupin jsou velmi vyrovnané. Lze tedy konstatovat, že kartografická gramotnost u zkoumaného vzorku uživatelů map se pohybuje na vysoké úrovni.

Druhá případová studie byla zaměřena na detailnější analýzu kartografické gramotnosti, kdy byl zkoumán vliv příslušnosti respondentů k určité profesní skupině. K realizaci bylo použito eye-tracking zařízení, které umožňuje zaznamenávat pohyb očí respondentů při plnění úkolu zobrazeném na obrazovce monitoru. Při podrobné analýze jednotlivých úkolů byly použity tři nejčastěji využívané eye-tracking metriky – čas strávený na snímku, počet fixací na snímku a délka trajektorie. Dále pak byly hodnoceny řetězce fixací mezi zvolenými oblastmi zájmu na mapě pomocí nástroje ScanGraph, vyvinutého na Katedře geoinformatiky univerzity Palackého v Olomouci. U vhodných úkolů byl také pomocí analytických nástrojů programu OGAMA 5.0 řešen součet času všech fixací, strávených danou skupinou respondentů ve vybrané oblasti zájmu, zejména v legendě a mapovém poli. V neposlední řadě je také řešena míra kartografické gramotnosti vybraných skupin uživatelů, správnost jejich odpovědí v jednotlivých úkolech, včetně jejich charakteristiky, stejně jako v případě on-line dotazníkového šetření. Všechny řešené úkoly jsou podrobně popsány a jejich výsledky vhodně interpretovány.