METODY
Rešerše odborné literatury
Kartografická gramotnost je komplexní pojem, zahrnující řadu vzájemně se prolínajících aspektů. Z tohoto důvodu bylo nutné se seznámit s množstvím zdrojů nejen z oblasti kartografie, ale také psychologie a pedagogiky. Mezi významné autory, zabývající se kartografickou komunikací, patří zejména Koláčný (1969), Board (1978), Morrison, 1977, Grygorenko (1984), MacEachren (1995), Morita (2004), Robinson (1952), Petchenik (1977). Kognitivní kartografii a psychologickým hlediskům, vztahujícím se ke studované problematice, byla věnována pozornost autorů Blades a Spencer (1986), Wright (1942), Robinson (1952), Montello (2002), Plháková (2003), Šašinka (2012). Vymezení pojmu kartografické gramotnosti se věnují zejména publikace Voženílka (2002), Pravdy (2001), Pravdy a Kusendové (2004) a některé další diplomové práce. Případových studií, zabývající se přímo kartografickou gramotností, nenalezneme mnoho, avšak za práce obsahující prvky tohoto tématu lze uvést Pravda (2001), Nižnanský (1997), Clarke (2007) , Board (1987), Mrázková (2013), Morrison (1977). Po úvodní rešerši odborné literatury bylo nutné k vyhledávání rozšiřující zdrojů přistupovat i v průběhu tvorby práce. .
On-line dotazníkové šetření
V návrhu případových studií byly vybrány vhodné mapové podklady pro zvolené úkoly, řešené nad mapou v souladu s map use. Vzhledem ke zcela specifickým nárokům a požadavkům na sběr dat nebylo snadné najít nástroje, které by umožnily uskutečnit on-line dotazníkové šetření v rozsahu podle původního návrhu. Pro vytvoření dotazníku bylo zvoleno řešení poskytované společností JotForm, která nabízí tvorbu on-line formulářů od roku 2006. Vytyčené představy bylo dosaženo až spojením zmiňovaného nástroje pro tvorbu dotazníků JotForm (www.jotform.com) a analytického nástroje Hotjar (www.hotjar.com), který musel být implementován do webové stránky spolu s dotazníkem. Pro celé řešení tak bylo nutné zřídit webhosting s vlastní doménou. Sběr dat probíhal paralelně. V řešení, poskytovaném společností JotForm, byla data ukládána do on-line databáze, z níž byl umožněn jejich následný export ve zvoleném formátu. Analytický nástroj Hotjar shromažďoval data pomocí videozáznamu každého respondenta. Při následném zpracování dat, bylo nutné spojit dva zmiňované způsoby získávání dat a vytvořit soubor dat vhodný pro následné vyhodnocení. Zmíněné přiřazování dat probíhalo ručně, analýzou videozáznamu každého respondenta, pomocí časových značek, zaznamenaných oběma použitými nástroji. Následné zpracování dat probíhalo v tabulkovém procesoru firmy Microsoft MS Excel. Grafická úprava výstupů probíhala v softwaru Adobe Illustrator CS6.
Eye-tracking experiment
Příprava eye-tracking experimentu s vybranými mapovými podklady a úkoly, dle návrhu případové studie, byla uskutečněna v programu OpenGazeAndMouseAnalyzer (OGAMA 5.0), vyvinutém na Freie Universität Berlin. Sběr dat probíhal pomocí zmíněného rozhraní programu OGAMA 5.0 a The Eye Tribe, zařízení pro sledování pohybu očí, jež v rámci eye-tracking zařízení spadá do kategorie low-cost. Toto zařízení bylo použito z důvodu jeho nízkých pořizovacích nákladů, v porovnání s ostatními eye-tracking zařízeními, ale také kvůli jeho rozměrům, neboť bylo nutné, aby testování osob v rámci vymezených skupin bylo možné provádět i mimo prostory Katedry geoinformatiky. Pro sběr dalších potřebných informací o testovaných osobách byla využita technologie Google Forms. Naměřená eye-tracking data byla ukládána do databáze vytvořené v programu OGAMA 5.0, která umožňuje jejich následný export pro další zpracování. Předzpracování všech získaných dat, včetně některých následných statistických analýz, probíhalo v tabulkovém procesoru firmy Microsoft MS Excel. Statistická analýza předzpracovaných dat a tvorba boxplotů pro různé metriky probíhala v programu RStudio verze 1.0.136. Detailní popis všech postupů je uveden v kapitole 4.
