Krajina, ve které žijeme se neustále mění a krajina na Sokolovsku není samozřejmě výjimkou. Sokolovsko je přitom území postižené povrchovou těžbou hnědého uhlí, která krajinu mění k nepoznání. Nejprve se vytěží půda, pak skrývka, nakonec se těžké stroje dostávají až k samotné uhelné sloji. Tím je krajina devastována. V další fázi se lomy rozšiřují a postupují, čili se prostorově mění. Poslední fází je proces rekultivace, při které krajina dostává zpět přírodní charakter. Všechny tyto změny lze pozorovat a hodnotit.
K pozorování změn v krajině se dnes velice často používají nejrůznější druhy distančních dat. Těmito záležitostmi se zabývá obor DPZ (dálkový průzkum Země). Z družicových či leteckých snímků lze vytvořit časové řady a jednotlivé časové horizonty pak hodnotit. Nástroje GIS (geografické informační systémy) umožňují data zpracovat a změny v krajině detekovat. Sokolovsko přitom disponuje všemi fázemi změny krajiny postižené těžbou. Vyskytují se tu jak lomy v provozu, které se postupně rozšiřují a zabírají tak místa doposud těžbou nedotčená, tak i lomy již vytěžené, kde lze pozorovat probíhající rekultivaci.
Temporální analýza vývoje krajiny nejenže poskytne informace o využití území v minulosti nebo v současnosti, ale poskytuje také zajímavé a důležité závěry z detekovaných změn, které lze uplatnit v dalším vývoji území.