Nejvýznamnější změny se týkaly kategorií zatravněné plochy, holá půda a lom 1-3. Změny ploch z holé půdy na zatravněná území, lom 1 na holou půdu a lom 2 na lom 1 totiž prokazují proces rekultivace území. Těchto změn bylo v území zaznamenáno nejvíce, zejména se jednalo o oblasti bývalých lomů Medard – Libík a Lítov – Boden a o výsypky Podkrušnohorskou a Smolnickou. Zaznamenány byly také některé změny ploch polí na louky či pastviny, které byly detekovány zejména východně od Sokolova a v místech mezi městy Nové Sedlo a Chodov. Důkaz vodní rekultivace potom nabízí změna zatravněných ploch a holé půdy na vodní plochy. Taková změna je patrná v místě bývalého lomu Michal.
Změny ukazující postup těžby se vyskytují v místech dvou těžených velkolomů Jiří a Družba. Obě uhelné sloje se za sledované období posunuly směrem k západu a v obou případech posun těžby znamenal úbytek lesních ploch. V případě lomu Jiří byla detekována změna z kategorie les na lom 2 a to na západním okraji lomu, lom Družba se posunul taktéž na svém západním okraji, kategorie se však změnily z původního lesa na lom 1. Obecně zde platí, že na západní straně lomů převládají změny z kategorií lom 3 na lom 2 a lom 2 na lom 1, na východní straně je tomu naopak.
Kvantifikace výsledků prokázala nejvyšší nárůst holé půdy a to o více než polovinu své původní rozlohy. Nejdůležitější nárůst rozlohy ploch však zaznamenala kategorie lom 1 (zhruba o třetinu) a to na úkor lomu 2. Přirozený nárůst rozlohy byl také patrný u kategorie les. Úbytek plochy je markantní u kategorie zatravněných ploch. Kromě holé půdy, na kterou se změnily v 17 % případů, se přeměnily právě na les a to na 13 % plochy.
Výpočet vegetačního indexu NDVI ukázal celkový nárůst absolutní hodnoty o 0,16. Vzhledem k různému původu vstupních dat byla však ještě vypočítána odchylka od průměrné hodnoty změny. Průměrné zvýšení hodnoty NDVI je 0,275 a odchylka od tohoto průměru pak pro celé území znamená pokles o 0,115 hodnoty NDVI. Tento údaj také více odpovídá změnám hodnot koeficientu ekologické stability (pokles o 0,27) a koeficientu míry antropogenního ovlivnění krajiny (nárůst o 0,13). Všechny změny hodnot těchto ekologických ukazatelů jsou však jen velmi malé a celkově tak byla krajina na Sokolovsku po celou sledovanou dobu hodnocena jako vysoce ekologicky stabilní s nízkou intenzitou antropogenního využití a středně hustou vegetací.
Následující vývoj území lze očekávat v souladu s postupnou rekultivací. Přibývat tedy budou vodní plochy, zatravněné plochy a lesy na úkor lomů. V nejbližších 20 letech bude ještě možné pozorovat odkryté uhelné sloje na území lomů Jiří a Družba. Celková stabilita krajiny by však měla vzrůstat.