Podkladem se staly dva družicové snímky. První byl pořízen senzorem Thematic Mapper na družici Landsat v roce 1999, druhý senzorem Aster družice Terra v roce 2005. Snímky prošly nejprve předzpracováním a z něho vzešly tři varianty vstupující do dalšího zpracování. Varianty byly tvořeny různým složením pásem a výsledkem analýzy hlavních komponent. Z takto připravených dat byla následně extrahována informace použitím metod automatické klasifikace. Byla vyzkoušena jednak neřízená klasifikace algoritmem isodata a jednak řízená klasifikace třemi algoritmy: maximální pravděpodobnosti, minimální vzdálenosti a pravoúhelníků. Klasifikováno bylo 8 kategorií využití země: zastavěná území, lom 3, lom 2, lom 1, holá půda, zatravněné plochy, les a vodní plochy. Výpočet chybové matice a určení celkové přesnosti klasifikace určily, který výsledek klasifikace vstupoval do temporální analýzy. Zjišťovány byly změny kvalitativní, především změny ve využití ploch a jejich prostorové charakteristiky, a změny kvantitativní, čili změny podílů rozloh kategorií a ekologické ukazatele (vegetační index NDVI, koeficient ekologické stability a koeficient míry antropogenního ovlivnění krajiny).