Závěr

Cíle magisterské práce byly rozděleny do dvou okruhů, mezi které patřil monitoring a  modelování povrchového odtoku. Povrchový odtok je velmi komplexní a složitý proces, který je ovlivněn mnoha činiteli, a tak je třeba znát velké množství dat, aby mohl být vypočítán a určen. Část dat, která byla třeba k modelování povrchového odtoku, byla získána měřením a část byla získána od poskytovatelů, mezi které patřil ČÚZK, VÚMOP a ÚHUL.

Data byla sbírána ve Vysokém Poli, kde sídlí nově vybudované EnviCentrum, se kterým Katedra geoinformatiky v Olomouci v roce 2011 navázala spolupráci. Díky této spolupráci byly vytvořeny podmínky a zázemí k rozmístění přístrojů pro kontinuální meteorologická měření. Lokality, kde byly byly rozmístěny přístroje pro měření, jsou v magisterské práci nazývány výzkumnými plochami. Tyto výzkumné plochy byly voleny na základě odlišných podmínek, které v nich panují tak, aby získaná data mohla být porovnávána. Kromě kontinuálních meteorologických měření byla prováděna diskontinuální hydrologická měření a terénní měření, která vedla k získání informací o sledované části vodního toku. Na podkladě terénních měření byl vytvořen výškový profil, polohopisný nákres a příčné řezy korytem vodního toku ve dvou místech.

Před vlastním začátkem monitorování v terénu bylo třeba se seznámit s měřícími zařízeními a jejich parametry. U dataloggerů bylo třeba nastavit základní parametry. Byla popsána práce s těmito zařízeními a programy, které jsou určeny pro propojení dataloggeru a počítače.

Mezi meteorologická data dále zpracovávaná patří srážky, teploty a relativní vlhkosti ze všech výzkumných ploch. Data byla zpracovávána jak v denním průběhu, tak v obdobích, kdy se předpokládají podobné charakteristiky naměřených základních meteorologických prvků. Nejvyrovnanější průběhy meteorologických prvků byly zjištěny v zalesněné oblasti (výzkumná plocha A), která je chráněna proti okolním vlivům. Srážkové úhrny
i intenzity byly v této výzkumné ploše nejnižší z důvodu velkého podílu intercepce na zadržování vody, která činila až 50 %.

Hydrologický monitoring se zaměřuje na sběr dat o vodních stavech a jim odpovídajících průtocích ve čtyřech výzkumných plochách, které jsou rozmístěny ve sledované části vodního toku. K měření průtoků byly použity dvě metody, jejichž výsledky byly porovnány. Odlišnosti v naměřených hodnotách průtoků oběma metodami nejsou příliš velké. Opakované měření pomocí nádoby o známém objemu se při nižších průtocích jeví jako přesnější, naopak využití žlabu pro měření průtoků se jeví jako přesnější při vyšších průtocích. Získaná hydrologická data byla zpracována a zařazena do období, která jsou shodná s obdobími, do kterých byla rozdělena meteorologická data.

Výzkumné plochy pro meteorologická i hydrologická měření jsou v magisterské práci řádně popsány tak, aby bylo zřejmé, do jaké míry se odlišují a do jaké míry se mohu odlišovat data na nich naměřená. K lepším přehledu o výškových charakteristikách oblasti byl vytvořen digitální model reliéfu.

Výsledkem modelování povrchového odtoku je na podkladě naměřených a poskytnutých dat vypočítaný přímý odtok. K modelování byla vybrána metoda odtokových CN-křivek, která je vhodná pro modelování přímého odtoku v malém povodí. Tato metoda se jeví jako vhodná pro získání základních znalostí o odtokových poměrech z jednotlivých pixelů, které jsou ohodnoceny čísly CN. Čím vyšší číslo CN je pixelu přiřazeno, tím je vyšší pravděpodobnost, že na něm dochází k povrchovému odtoku, který je nejvyšší v nepropustných plochách. Velikost přímého odtoku z pixelu označeného CN číslem je tím vyšší, čím je vyšší návrhová srážka, která spadává na oblast mikropovodí.

Výsledným výstupem, který zobrazuje velikost eroze v povodí, bylo prokázáno, že nejvyšší vliv na erozi má sklon svahu, délka pozemku, vegetační pokryv a erozní účinnost deště. Poslední dva faktory se mění podle období, pro které je průměrná dlouhodobá ztráta půdy vodní erozí počítána.