Metody
Použitá data
Pro vypracování diplomové práce bylo použito velké množství dat. Použitá data jsou rozdělena na tři skupiny, tak aby byly vystiženy tři rozdílné způsoby, kterými byla data získána.
První skupinou jsou data, která byla pravidelně získávána měřením meteorologických a hydrologických veličin. Meteorologická data byla měřena kontinuálně na vymezených výzkumných plochách a hydrologická data byla získávána diskontinuálním měřením v určených dnech ve vymezených výzkumných plochách pro hydrologická měření.
Druhou skupinu tvoří data, která byla získána terénním měřením. Mezi takto získaná data patří měření nadmořských výšek, které bylo prováděno teodolitem. K měření polohopisu bylo využito laserového dálkoměru a buzoly. V terénu byly měřeny i příčné řezy korytem vodního toku. Všem výzkumným plochám, kde byla prováděna hydrologická nebo meteorologická měření, byly pomocí přístroje GPS Garmin GSMAP 60SCx změřeny souřadnice.
Třetí skupinu tvoří data, která byla pro práci poskytnuta. Mezi poskytnutá data patří výškopisná a polohopisná data z datové sady ZABAGED®, která byla poskytnuta ČÚZK. Od Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy byla získána data o bonitonovaně ekologických půdních jednotkách, která byla využita jako podklad pro analýzy odtoku v metodě CN-křivek. Posledním poskytovatelem dat pro magisterskou práci byl Ústav pro hospodářskou údržbu lesa, který uvolnil typologická data, díky kterým mohla být zkompletována půdní data na celém vybraném území.
Použité programy
První skupina dat byla stahována z přístrojů pomocí programů, které jsou s těmito přístroji kompatibilní. Pro stahování dat ze všech dataloggerů značky HOBO bylo využito software BoxCar 3.6.0.6. K získání dat z dataloggeru MiniCube byl využíván program Mini32 verze 4.2.53.0. Data, která byla stažena z meteorologických dataloggerů, byla exportována z nativních programů do programu OpenOffice Calc, kde byly prováděny základní statistické výpočty a kde byly vykresovány grafy. Hydrologická data byla uchovávána také v programu OpenOffice Calc, kde byla prováděna výpočtová a grafická práce.
Část dat ze druhé skupiny byla přepsána do programu Open Office Calc, kde byly prováděny výpočty, které zahrnovaly základní aritmetické operace, aby bylo možné z dat vykreslit požadované výstupy. Grafická část výstupů byla zpracována v programu Inkscape 0.47 a CorelDraw. Data z GPS přijímače byla převedena do souřadného systému S-JTSK, ve kterém jsou zobrazeny mapové výstupy. Ze třetí skupiny data byla vybrána data, která se nacházejí ve vymezeném území, na kterém bylo prováděno modelování metodou CN-křivek. Data byla zpracovávána v programu ArcGIS 9.3.
Ze třetí skupiny byla vybrána data, která se nacházejí v mikropovodí, na kterém bylo prováděno modelování přímého odtoku metodou CN-křivek a modelování eroze. Modelování a následné zpracování výstupů ve formě map bylo prováděno v programu ArcGIS 9. 3. K výpočtu LS-faktoru pro erozní modelování byly použity programy LS-Converter a USLE2D.
Text práce byl sepsán v software OpenOffice Writer a webové stránky byly psány v programu PSPad 4.5.4.. Styl stránky byl vytvořen v software TopStyleLite 3.10.
Postup zpracování
Prvním krokem ke zpracování magisterské práce bylo nastudování odborné literatury, která sloužila k ujasnění souvislostí a vybrání nejvhodnějších možností pro celkové zpracování.
Dalším krokem bylo seznámení se s oblastí výzkumu a sledovanou částí vodního toku. V terénu byly vybrány výzkumné plochy pro hydrologická měření a došlo k seznámení se s měřícím zařízením, kterým byl žlab pro měření průtoků. Kromě stanovení výzkumných ploch pro měření průtoků byla v terénu sbírána polohopisná a výškopisná data o sledované části vodního toku. Přístroje pro meteorologický monitoring byly rozmístěny v okolí sledované části vodního toku. Bylo třeba se seznámit s tím, jak je možné z přístrojů stahovat data a dále pak s programy, které toto umožňují. Meteorologická i hydrologická měření byla prováděna v průběhu celého roku zpracovávání magisterské práce. Poté co bylo získáno větší množství dat, mohly být vytvářeny klimadiagramy a byly zjišťovány závislosti mezi naměřenými daty.
Kromě dat, která byla získávána ve terénu, bylo potřeba zažádat o prostorová data, aby mohl být zkonstruován digitální model terénu a aby mohly být provedeny výpočty přímého odtoku a eroze v mikropovodí, ve kterém se sledovaná část vodního toku nachází. Pro výpočet přímého odtoku z povodí byla vybrána metoda CN-křivek a pro zjištění eroze byla zvolena nejpoužívanější metoda pro výpočet eroze nazvaná (R)USLE.
Po sestavení klimadiagramů a po výpočtech přímého odtoku a eroze v mikropovodí, kde se sledovaná část vodního toku nachází, mohly být sepsány závěry, které vyplývají ze získaných dat a jejich následných analýz. Nakonec byly sestaveny webové stránky o magisterské práci.