Lesy zastávají v přírodě významnou roli podnebotvorného faktoru. Rozčleněný korunový plášť lesů vytváří velmi drsný povrch, který ovlivňuje řadu klimatických charakteristik, jako jsou například atmosférické srážky či proudění vzduchu. A podobný význam zastávají i okraje lesů, pomezí mezi dvěma rozdílnými společenstvy. Tato styčná plocha, jež je v užším pojetí zvána odborným termínem ekoton, představuje svislou překážku pro mnoho dalších dějů. Výrazný vliv má například na proudění vzduchu, kde působí jako účinná brzda větru. Změna v režimu proudění vzduchu vyvolá pak celý řetězec změn dalších, zejména v režimu teplotním a vlhkostním (podle Mráček, Krečmer, 1975).
V dnešní době, kdy je možné používat moderní zařízení sloužící k přesnému měření mikroklimatických faktorů, lze postoupit dále i k otázce kvantifikace vyvolaných změn mikroklimatu, jež jsou dány přítomností ekotonu. Jak se mění rychlost proudění vzduchu při průchodu ekotonem? A jaké změny jsou patrné v teplotních a vlhkostních charakteristikách? Mění se tyto poměry během roku? Je ekoton z hlediska mikroklimatu více podobný lesnímu společenství nebo travnímu? Zejména tyto otázky jsou základními stavebními prvky diplomové práce, jež si klade za cíl, na ně najít odpověď.
© Martina Hrubošová | Diplomová práce | Vedoucí práce: Ing. Helena KILIÁNOVÁ, Ph.D. | Katedra Geoinformatiky UP Olomouc | Rok zpracování: 2009