Eye tracking vyhodnocení salience a interaktivní práce ve vizuálních programovacích jazycích

Závěr

Cílem diplomové práce bylo zhodnotit vizuální salienci a interaktivní práci ve vizuálních programovacích jazycích používaných v GIS pomocí metody eye-tracking. Hlavní náplní práce byla příprava, průběh a vyhodnocení jednotlivých eye-tracking testů. Dále seznámení s open source programem OGAMA a metodou Saliency.

Pro praktickou část práce zabývající se hodnocením salience ve vizuálních programovacích jazycích byly vybrány čtyři aplikace obsahující VPL komponenty: Model Maker (ERDAS Imagine 2013), Macro Modeler (Idrisi 17.0 The Selva Edition), ModelBuilder (ArcGIS 10.1 for Desktop Advanced) a Workflow Designer (Autodesk AutoCAD Map 3D 2014). Programy byly vybrány s ohledem na programové vybavení Katedry geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

V rámci práce bylo vytvořeno a realizováno pět testů pro hodnocení vizuální salience. Experimentální stimuly byly ve formě obrázků, které představovaly diagramy datových toků jednotlivých VPL komponent. Testování salience metodou eye-tracking se účastnili studenti studující na Katedře geoinformatiky. Cílem bylo otestovat především respondenty, kteří mají zkušenosti s vizuálními programovacími jazyky. Z tohoto důvodu bylo potřeba nejdříve seznámit studenty s VPL komponentami Model Maker a Macro Modeler, které se na Katedře geoinformatiky běžně nevyučují.

Po otestování Saliency modulu, který je součástí programu OGAMA, byly vypočítány saliency mapy pro jednotlivé experimentální stimuly všech VPL komponent. Výsledky byly následně porovnány s naměřenými daty z testování salience metodou eye-tracking. Posledním krokem této části práce bylo srovnání dat z eye-tracking testování podle zkušeností s VPL komponentami. Po vyhodnocení a srovnání salience bylo zjištěno, že respondenti byli při testování ve velké míře ovlivněni způsobem čtení diagramů nikoliv samotnou nápadností prvků.

Druhou hlavní části práce bylo vyhodnocení interaktivní práce ve vybrané VPL komponentě ModelBuilder. Celkem byly připraveny a realizovány dva interaktivní testy s experimentálními stimuly typu snímání obrazovky. Následně probíhalo vyhodnocování získaných dat z testování interaktivní práce metodou eye-tracking. Zjišťovány byly jednotlivé činnosti a časy provedení těchto úkonů a to u všech testovaných a všech zadaných úkolů. Zjištěné informace byly zaznamenány do přehledových tabulek. Vybrané úkony byly následně zobrazeny v grafech. Jednotlivé úkoly byly slovně zhodnoceny.