ÚVOD
Bezpečnost je jedním z aspektů, které zásadním způsobem ovlivňují kvalitu lidského života. Pocit bezpečí patří mezi základní
podmínky spokojeného a plnohodnotného života. Tento pocit bezpečí však do značné míry narušuje zločinnost neboli kriminalita.
Kriminalita je bezesporu nejnebezpečnějším významným sociálně patologickým jevem, který ovlivňuje řadu aspektů fungování
společnosti i života každého člověka.
Je tedy součástí našeho života z velké části nezávisle na tom, zda chceme, nebo nechceme. Netřeba být jejím přímým účastníkem, avšak přesto ji vnímáme např.
prostřednictvím médií či ze zkušenosti ostatních lidí. Jedná se o jev dynamický, jehož obsah i rozsah se mění v závislosti na čase a prostoru a který vždy žije v symbióze
s dalšími, z hlediska společnosti méně nebezpečnými, sociálně patologickými jevy. Kriminalita spadá mezi relevantní společenské jevy a zároveň představuje zásadní
výzkumné interdisciplinární témata, která jsou předmětem výzkumu napříč obory jako jsou např. kriminologie, sociologie, sociální geografie, psychologie či trestní
právo. Kriminalita je neodmyslitelně vázána s dalšími patologickými jevy, jako např. s mírou chudoby, zdravím, bydlením, vzděláním či občanskými právy. Jedná se tak o jeden
z klíčových projevů sociální deprivace. Studium kriminality představuje významné téma z vědeckého hlediska, avšak s přesahem do praktického využití.
Neboť znalostí kriminality v teritoriu je možné činit preventivní opatření proti konkrétní trestné činnosti. To lze zjistit geografickým výzkumem kriminality.
Bylo by zajímavé zjistit vztah kriminality vůči socioekonomickým ukazatelům, které mohou být součástí kriminogenních faktorů, tj. rizikových činitelů, jež vyvolávají, usnadňují nebo podporují páchání trestných činů. Je překvapující, že dosud nebyla
v Česku zkoumána míra kriminality ve vztahu k socioekonomickým statistickým ukazatelům v geografickém kontextu užitím prostorových statistických regresních modelů ve spolupráci s geografickými informačními systémy na úrovni obcí.
V kvantitativním studiu kriminality se již ustálilo pozorování, že mnoho druhů trestné činnosti není v geografickém prostoru distribuováno náhodně. Dlouhodobou výzvou ve výzkumu geografie kriminality
je analýza na úrovni malého prostorového měřítka. Právě měřítková úroveň sledování
je klíčovou při analýzách kriminality. Snahou
je tedy zachytit prostorovou distribuci kriminality v maximálně nejpodrobnějším detailu. Tato práce reflektuje potřebu výzkumu kriminality v detailním prostředí,
a sice na úrovni obcí, což činí tuto práci v českém kontextu výjimečnou a dosud unikátní
i z hlediska použitých metod a datové sady. K tomu přispěla také úspěšná realizace projektu Mapy budoucnosti II, díky níž jsou v současnosti zveřejňována detailní prostorová data kriminality prostřednictvím webové mapové aplikace Mapa Kriminality.