Výsledky

Autor: Miroslav VLAŠANÝ  •  Email: vlasany@email.cz  •  Olomouc, 2008  

První část výstupů je analýza erozních procesů v povodí nad obcí Smržice. Pro analýzu jsem použil model USLE. Eroze byla modelována na základě různých faktorů. Hlavním faktorem byl vegetační kryt. V úvahu byly vzaty, podle způsobu obdělávání půdy v problematické oblasti, 4 možnosti. Vegetační kryt tvořený jetelovinami, obilovinami nebo řepkou, kukuřicí a poslední možností je holá půda, připravená na osetí, nebo s plodinami před dosažením dostatečné hustoty a výšky. Míra eroze je přímo úměrná uvedenému pořadí faktorů vegetačního krytu (C). Tyto možnosti faktoru C jsou brány v úvahu v časovém období od jara (tání sněhu) do konce září, kdy se již nevyskytují přívalové deště. Kromě vegetačního krytu mělo vliv na erozi také smykové napětí. Jeho hodnoty významně ovlivnily místa s výskytem kritické eroze. Z výstupů je patrné, že k největší erozi docházelo na svazích se sklonem od 8 - 10°, střední eroze se vyskytovala převážně v rozmezí 4 - 8° a do 4° byla eroze minimální (mapa sklonů viz. příloha 1). Tyto hodnoty odpovídají hodnotám uvedeným v kapitole 5.3.2, které uvádí Holý (1978). Tento fakt však nemusí nastat vždy, pokud je délka svahu malá, tak nedochází k tak silné erozi. Vlivem orby po spádnici na téměř celém území, se  povrchový odtok bez překážek zvětšuje. Proud vody je pak tak silný, že s sebou odnáší velké množství jemného materiálu společně s veškerými rostlinnými zbytky na povrchu půdy. Dochází k ucpání příkopů a splaveniny tak odtékají po silnici do obce.

Navržená protierozní opatření vycházela z požadavků omezení eroze na půdách v povodí. Kromě snížení míry eroze bylo nutné brát ohled na možnost zemědělského využívání pozemků a na majitele, kterých je mnoho. Z finančního hlediska musely být erozní opatření přijatelné pro obec a zemědělské družstvo. Proto jsem došel k závěru, že návrh je třeba zkonstruovat tak, aby bylo užito každé úpravy pro jiné účely. Navrhl jsem, po prostudování odborné literatury a projednáním se starostkou a ředitelem ZD Smržice následující řešení. Na svazích vytvořit celkem tři mělké zatravněné vsakovací průlehy, které by kopírovali směr vrstevnic. Průlehy jsem rozdělil na malý (nejjižnější), střední a velký (severní). Jejich šířka by byla pro malý 4 m, střední 6 m a velký 10 m, hloubka by neměla přesáhnout 25 cm, aby nedošlo k odstranění veškeré ornice. Tvar průlehů by byl lichoběžník. Průlehy by sloužily také jako místo pro vytáčení zemědělské techniky, jelikož by nedošlo ke snížení sklonu na celém území. Možnost orby po vrstevnici tudíž stále nepřichází v úvahu, realizace by obnášela celkové přerovnání povrchu. Vybagrovaná ornice by byla následně použita ke tvorbě protierozních mezí, navazujících přímo za průlehy, při pohledu ze svahu. Výška mezí by měla být 50 cm a šířka, v závislosti na šířce průlehu, 1, 3 a 6 metrů. Meze by byly osety trávou a drobnými křovinami nebo stromky. Tyto dvě opatření by měla zkrátit délku svahu a tím zabránit zvětšování povrchového odtoku. Průlehy by měly také infiltrovat srážkovou a odtokovou vodu.

Dalším nutným opatřením, by bylo vytvoření ovocného sadu v oblasti největšího sklonu. Pod stromy by byla oblast zatravněna, půda by se tak zpevnila a mohla dobře vsakovat vodu. U hřbitova, kde došlo k proražení příkopní hrady povrchovým odtokem, by se vytvořila zatravněná plocha, která by zbylou vodu, kterou nezastaví ostatní protierozní opatření zastavila, nebo zmírnila její sílu a rychlost. Tím by se do obce již nemělo dostat tolik splavenin., jelikož voda se bude lépe infiltrovat, příkopy nebudou tolik zanášeny a kanály které slouží v obci pro odvod vody by měli kapacitně zvládnout lépe přítok vody z kopce.
Řešení je k majitelům šetrné, jelikož nemění výšku odváděné daně z pozemku. V případě změny orné půdy na pastvinu, bude daň dokonce snížená. Pro zemědělce by vytvoření protierozních opatření znamenalo snížení plochy orné půdy z původních  38,9 ha na 35,9 ha. Ze zbylých 3 ha by ještě jako ovocný sad sloužilo 0,5 ha. Finančně by tvorba řešení neměla příliš zatížit obec.

Aplikace protierozních opatření tvoří poslední výstupy. Antierozní opatření jsou zaneseny do DMR a landuse s hodnotami erozní náchylnosti. Díky nim je možné při porovnání výstupů dosáhnout snížení eroze.


DMR s návrhem protierozních opatření

Protierozní opatření na upraveném modelu USLE – vegetační kryt jeteloviny

Protierozní opatření na upraveném modelu USLE – vegetační kryt obiloviny a řepka

Protierozní opatření na upraveném modelu USLE – vegetační kryt kukuřice

Protierozní opatření na upraveném modelu USLE – vegetační kryt žádný