Čeleď komárovitých náleží k řádu hmyzu dvoukřídlého. Typickým znakem této čeledi je výrazné sací ústrojí, které je u samic uzpůsobeno k sání krve hostitelů a pištivý zvuk, který upozorňuje na blížící se nebezpečí bodnutí. Optimální podmínky pro komára jsou místa, která jsou vlhká a teplá. Takovým místem může být periodicky zaplavované tůně, kde dochází k nakladení vajíček na vodní hladinu a následující přeměna v dospělce. Chráněná krajinná oblast Litovelské Pomoraví je příkladem ideální krajiny v České republice, která se vyznačuje ekosystémem lužních lesů se sítí rozvětvených ramen řeky Moravy a dalších toků, která napájí množství tůní a mokřadů.

V okolí Litovelského Pomoraví bylo různými studiemi identifikováno kolem třiceti druhů komárů z čehož je několik z nich identifikováno jako druh kalamitní. Ty jsou dále rozděleny na jarní a letní podle období, kdy se komáří vajíčka líhnou a dospělci se následně páří. Obyvatelé okolních obcí a turisté jsou v tomto období komáry doslova terorizováni a z toho důvodu vznikl projekt MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích, jehož podstatou je pomocí moderních geoinformačních metod a nejnovějších vědeckých poznatků vytvořit a ověřit nové postupy pro integrovaný management území s cílem minimalizovat každoročně se opakující kalamitní stavy komárů, se zvláštním zřetelem na zachování biodiverzity v zájmového území CHKO Litovelské Pomoraví a jeho bezprostředního okolí.

Práce se zaměřuje na to, aby byla veřejnost informovaná o procedurách a opatřeních, které jsou prováděny. To bylo dosáhnuto vytvořením informačního materiálu, který se zaměřuje na komáří populaci, na zájmové území CHKO Litovelské Pomoraví a na protikalamitní opatření. Brožura obsahuje mapy, infografiky a dalších komponenty tak, aby všechna zmíněná témata byla srozumitelně předána právě široké laické veřejnosti.