Postup práce

Proces tvorby této bakalářské práce je možné rozdělit do několika fází podle povahy jednotlivých činností. Mezi hlavní fáze se řadí uvedení do problematiky, předzpracování dat, úprava digitálních dat, výběr metod a vizualizace, sepsání textové části a tvorba webové stránky.

Jedním z prvních a nejdůležitějších kroků při tvorbě bakalářské práce bylo uvedení do problematiky. To sestávalo z načtení odborné literatury a provedení rešerše. Velkou pomocí při orientaci v problematice však byly konzultace s pracovníky Magistrátu města Olomouce. První taková konzultační schůzka proběhla již při seznamování s informacemi zájmového okruhu a byla klíčovou pro celou práci. V průběhu zpracování práce pak proběhlo ještě několik konzultací, které měly za výsledek upřesnění nejasností a sdělení několika požadavků týkajících se požadovaných výstupů práce.

Hlavním informačním zdrojem pro tuto práci byl návrh územního plánu Olomouc, který sestává z výroku, odůvodnění a přílohy v podobě tabulky ploch. Jedná se o velmi objemný zdroj informací určený především pro znalce v oboru, a proto byly jak orientace v něm tak i celé jeho nastudování velmi náročné a zdlouhavé.

Provedení rešerše pak bylo záležitostí hledání zejména mezi internetovými zdroji, jelikož jsou informace s tématem související v knižní podobě těžko dostupné nebo jen málo se vyskytující. Většina územních plánů je veřejnosti prezentována v digitální podobě na webových stránkách.

Vstupní data potřebná pro praktickou část práce byla poskytnuta Magistrátem města Olomouce (dále jen MMOL). Nejprve byla získána data návrhu územního plánu ve formátu SHP a LYR, která ještě neměla konečnou podobu, protože o návrhu stále probíhala jednání a byly na něj vznášeny námitky a připomínky. Na těchto datech proběhlo seznámení s jejich formou i vlastnostmi.

Následně byla pracovníky MMOL poskytnuta data upraveného návrhu, na kterých mohla započít práce na praktické části. Jednalo se o vektorová data formátu SHP s plochami upraveného návrhu územního plánu a o tabulku ploch ve formátu XLS. Tabulka musela být upravena a převedena do formátu DBF (formát typický pro databázové programy), aby mohla být v programu ArcMap 10.1 připojena k vektorovým datům formátu SHP.

Po připojení tabulky ploch k vektorovým datům byla provedena úprava atributové tabulky, kdy byly odstraněny nepotřebné sloupce atributů a přidán sloupec nový, který byl naplněn nástrojem Field Calculator. Následoval export dat do nové vrstvy formátu SHP, aby bylo zajištěno trvalé připojení tabulky ploch k vektorovým datům. Data v této vrstvě byla nejprve vizualizována pro vlastní potřebu k pozorování korelace vybraných informací.

Poté bylo vytvořeno pět geodatabází formátu GDB (File Geodatabase), z nichž každá byla určena jako úložiště dat pro jednotlivé vizualizace. Na základě pěti zvolených témat pro vizualizaci, která byla konzultována s pracovníky MMOL, byly vybrány požadované atributy z vektorových dat, které byly podle potřeby exportovány do jednotlivých geodatabází. Takto vyexportovaná data byla připravená pro vizualizaci.

Nyní bylo potřeba zvolit vhodné způsoby vizualizace vybraných dat. Volba probíhala na základě načtení odborné literatury, provedené rešerše a konzultace s pracovníky MMOL. Zvoleny byly metody plošných, liniových a bodových znaků, které měly za úkol co nejlépe vystihnout podstatu zobrazovaných jevů. Po vytvoření pěti tematických map byly vybrány mapy, které byly následně použity pro tvorbu mapového posteru v programu CorelDRAW Graphics Suite X6 a PhotoFiltre.

Podstatný díl textové části bakalářské práce byl vypracován po zpracování praktické části. Jeho tvorba probíhala v souladu se zásadami pro psaní diplomových prací z geoinformatiky podle Voženílka (2002). O bakalářské práci byla také vytvořena webová stránka, jejíž podstatou je stručná prezentace celé práce. K tvorbě souboru HTML (HyperText Markup Language) byl použit editor PSPad a k tvorbě souboru CSS (Cascading Style Sheets) Poznámkový blok společnosti Microsoft Windows.