V této bakalářské práci byla provedena analýza a srovnání vybraných internetových společností podnikajících v Cloud computingu. V textové části byla provedena rešerše a analýza stávajících cloudových řešení ze dvou pohledů. Jednak specializovaných GIS klientů jako jsou ArcGIS Online, GIS cloud, MapBox, Google MyPlaces, Mapmint, CartoDB, Crowdmap a podobně a jednak z pohledu obecných cloudových řešení od společností Amazon, Google, Microsoft nebo OpenShift z pohledu podpory prostorových dat a implementace mapových aplikací. Navrhli se vhodné hodnotící parametry, na jejichž základě bylo provedeno srovnání a vyhodnocení obou skupin.
V dnešní době existuje nespočetné množství takovýchto firem podnikajících na internetu. Pokud jde o cloud computing můžeme jasně vidět, kdo má před kým náskok. Obrovské společnosti jako Google či Amazon nabízejí nespočet možností jak využívat cloud computing zatímco menší firmy nabízejí omezenější možnosti. Ve směs však všechny produkty v cloud computingu se upírají stejnou cestou. Rozdíly jsou například ve využívání různých programovacích jazyků, v nabízeném prostoru pro jednotlivé uživatelé, ve výkonu hardwaru nebo třeba v zabezpečení. Některé slouží pouze jako uložiště, jiné nabízejí navíc i možnost tvorby jakékoliv aplikace.
Ještě větší a výraznější společné vlastnosti mají však specializovaní GIS klienti. Zde jde v podstatě u všech o to samé. O možnost vytvoření mapové aplikace volně dostupné na internetu. Samozřejmě že jsou tu rozdíly ve funkcionalitě a možnostech, ale ve výsledku se jedná o jednoduché vytváření vlastních interaktivních map.
V praktické části se na základě výsledků rešerše vytvořil vlastní koncept GIS klienta v cloudovém prostředí. Byla vybraná služba Amazon Web Services od společnosti Amazon, která je jedním z největších podnikatelských společností v Cloud computingu. Aplikace využívá v co nejvyšší možné míře servisně orientovanou architekturu (SOA). Dále poskytuje funkcionalitu tzv. smart klienta, tedy rozšířeného tenkého klienta, který umožňuje přidávání vlastních vrstev na principu SOA (WMS, WFS apod.).
Ve druhé polovině praktické části byl převzat tzv. TileServer, který dokáže na vybraný mapový podklad nahrávat jak již zgeoreferencované rastry libovolného území nebo i rastry bez souřadnicového systému. Tato služba je schopná mimo jiné spolupracovat i s již vytvořeným GIS klientem praktické části bakalářské práce. Dále bylo nutné zkonfigurovat mapovou prohlížecí službu s TileServerem a poté ještě vytvořit návod na použití MapTileru pro vytvoření vlastních mapových dlaždic.
Bakalářská práce tedy podrobně popsala jak obecná cloudová řešení tak i specializované GIS klienty a následně bylo možné vybrat vhodnou službu pro tvorbu již zmíněných aplikací. I když nastala řada problémů při tvorbě aplikací, tak i přesto je funkcionalita na základě servisně orientované architektury zajištěna.