Výsledky

Hlavním výsledkem je celkový proces zpracování dat z dotazníkového šetření ve formě grafů, tabulek, infografiky a mapových výstupů, které jsou vloženy do naprogramované webové prezentace, vytvořené na konceptu storytellingu. Hlavní princip webové prezentace je scrolling (posouvání myši směrem dolů) a postupné zobrazování zpracovaných výsledků z dotazníkového šetření. Syntéza geoinformatického zpracování dat z dotazníků s tematickým obsahem, ukazuje stále se rozvíjející se možnosti uplatnění geoinformatiky.

infografika_web

Celá webová prezentace má 13 stránek kombinující mapové výstupy, grafy, text, infografiku a fotografie. Statický obsah tvoří více než 800 řádků HTML kódů, poloviční rozsah mají kaskádové styly, zaručující stylování jednotlivých prvků a celkový design stránky. Pro větší atraktivitu jsou do stránky implementovány 3 Javascriptové knihovy. Statické mapové výstupy ze softwaru ArcMap a dynamické mapy s rozšířenou funkcionalitou z internetového řešení CARTO.

Počet respondentů

Počet respondentů dotazníkového šetření za Českou republiku v letech 2016–2018 zobrazuje zvyšující se zájem včelařů o dotazníkové šetření úspěšnosti monitoringu zimování včelstev. Tento trend potvrzuje i zvyšující se počet účastníků olomouckého workshopů zaměřeného na prezentaci výsledků z dotazníkového šetření (obr. 48). Z mapového výstupu lze díky metodě proporcionálních bodových znaků vyčíst, že za celé sledované období nejvíce respondentů pochází z oblasti Ostravska. Čím větší bodový znak, tím větší počet respondentů z dané lokality. Dalšími lokálními centry jsou města Varnsdorf a Krásná Lípa. Nejméně vyplňují dotazník asociace COLOSS v oblasti západních Čech a poté celkově v horském prostředí.

graf_ucastnici

Hustota zavčelení

Česká republika patří mezi nejvíce zavčelené země Evropy, průměr dosahuje 8 včelstev na jeden kilometr čtvereční. Za rok 2018 činí průměr hustoty zavčelení 9,46 včelstev na kilometr čtvereční. Vysoká hustota zavčelení má pozitivní vliv na dostatečné opylení hospodářských i divokých plodin, na druhou stranu ale také vede ke zvýšenému riziku přenosu nemocí mezi včelstvy. S tímto rizikem musejí včelaři počítat hlavně v létě, kdy může gradovat napadení včelstev parazitickým roztočem Varroa destructor. Hustota zavčelení je počítána na základě dat poskytnutých MZe ČR.

Ztráty včelstev

Hlavní cíl celého monitoringu úspěšnosti zimování včelstev je sledování ztrát včelstev. Z výsledků v podobě map nelze charakterizovat region či oblast s nejvyššími úhyny. Ztráty včelstev nejsou stejné v celé ČR, liší se mezi kraji, katastrálními územími ale i mnohem menšími oblastmi. V časové ose, od období 2013–2014 až po období 2017–2018 také nelze sledovat nějaký trend vedoucí ke zhoršení či zlepšení situace. V posledním sledovaném období 2017–2018 byl průměr ztrát mezi včelaři, kteří vyplnili dotazníkové šetření 13 %. Což je v porovnání se Slovenskem či Rakouskem více, ale stále se držíme pod celoevropským průměrem, který činí za rok 2017–2018 hodnotu 16,4 %. Z (obr. 51) dále vyplývá vysoká kolísavost hodnot jak mezi jednotlivými státy, tak v různém časovém období. Uživatelé webové stránky si mohou díky JavaScriptové knihovně Highcharts jednotlivé položky vypínat a zapínat a porovnávat jen jimi vybrané státy.

ztraty_vcelstev.png

Nemoci včel

Pro větší přehlednost byla vytvořena infografika zobrazující 4 hlavní důvody úhynu včel. Prvním důvodem je nemoc Varroóza způsobená roztočem Varroa destructor neboli kleštík včelí, který původně pochází z Asie, ale dnes způsobuje škody po celém světě. Druhým důvodem jsou virózy, za zmínku stojí virus deformovaných křídel znemožňující včelám létat nebo virus pytlíčkovitého plodu. Mor včelího plodu jedna z nejhorších bakteriálních nákaz u včel. Nakažené včelstvo se musí spálit, výskyt moru včelího plodu kontroluje Státní veterinární správa. Poslední nemocí je Nosematóza, kterou způsobuje houba Nosema ceranae, poškozující trávicí trakt včel vedoucí k jejich pokálení a následnému úhynu. Problém, který zmínila ve své práci již Králová (2018) je malý počet respondentů, kteří odpověděli na výskyt nosematózy u svých včelstev.

pokalena_vcelstva.png