Výsledky
Prvním krokem bylo vytvoření podrobné rešerše dostupných školních atlasů. Pro tuto část práce bylo vybráno 21 školních atlasů z 15 evropských zemí. Následně proběhla analýza tematických map zemědělství a byly vytvořeny přehledové tabulky používaných kartografických znaků v těchto mapách (Příloha 9). Vznikly tabulky pro rostlinnou výrobu, živočišnou výrobu, ostatní činnosti zemědělství a využití půdy. Téma rostlinné výroby je značně rozsáhlé, proto bylo rozděleno do následujících kategorií: obiloviny, hlízovité plodiny, plodiny k výrobě cukru, ovoce a zelenina, olejniny, pochutiny, technické plodiny, květiny. Z dostupných školních atlasů bylo získáno 411 znaků pro rostlinnou výrobu, 95 znaků pro živočišnou výrobu, 28 znaků pro ostatní činnosti, 86 znaků pro využití půdy a 59 znaků pro vegetační pásma. Dále byla formou tabulek vyjádřena míra zastoupení jednotlivých kartografických znaků v hodnocených školních atlasech (Příloha 1). Znaky, které se vyskytovaly ve více než 50 % atlasů byly slovně okomentovány.
Hlavním cílem této práce bylo vytvoření znakového klíče pro zemědělskou tematiku. Pro tvorbu znakového klíče bylo zvoleno 24 jevů rostlinné výroby, čtyři jevy živočišné výroby, jeden jev z ostatních činností zemědělství a čtyři jevy využití půdy. V programu FontCreator byl navržen TrueType font vybraných prvků znakového klíče pro oblast zemědělství (Příloha 10). S ohledem na další použití znaků v aplikaci ArcMap bylo vytvořeno celkem 51 znaků a následně byl zhotoven TrueType znakový klíč (Příloha 2). Dále byl vytvořený font implementován do prostředí programu ArcMap. Vznikl styl pro zemědělské jevy, který výhradně využíval vytvořený font (Příloha 11). Jednotlivým znakům byl nadefinován počet vrstev znaku, barva a velikost. Nakonec byl sestaven výsledný znakový klíč pro zemědělské jevy (Příloha 3).
Navržené znaky byly na závěr aplikovány do ukázkových map. Výstupem byly dvě mapy zemědělství, konkrétně pro Afriku (Příloha 6) a Evropu (Příloha 7).
Poslední fázi bylo provedení dotazníkového šetření a poté jeho vyhodnocení. Cílem dotazníku bylo otestovat především vhodnost vlastních navržených kartografických znaků. Ale některé otázky se týkaly také kartografických znaků používaných ve školních atlasech. K testování bylo vybráno 15 školních atlasů z 21 hodnocených atlasů. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 205 respondentů. Jejich získané odpovědi byly podrobeny analýze. Byly sestaveny tabulky četností odpovědí jednotlivých otázek (Příloha 5) pro celý statistický soubor i pro jednotlivé věkové kategorie. Výsledkem šetření bylo rozhodnutí zda jsou znaky dostatečně vhodné a asociativní či nikoliv. Bylo zjištěno, že ne všechny školní atlasy mají vhodný znakový klíč pro oblast zemědělství. Identifikovat jednotlivé znaky bez zobrazení legendy dělalo respondentům u vybraných výřezů map velké problémy. Vhodnost navržených znaků byla ve většině případů potvrzena.
