Časová analýza vývoje parků Filozofické fakulty UP v Olomouci

První řešenou částí diplomové práce byla rešerše, která byla rozdělena do dvou částí. První část rešerše hodnotila použití 3D modelů a 3D vizualizací v geoinformatice a sledovala nové trendy v 3D vizualizacích. Druhá část rešerše objasňovala historický vývoj parků a přilehlých domů Filozofické fakulty UP Olomouc. Podrobná rešerše, včetně seznamu institucí, ze kterých bylo čerpáno, byla umístěna v přílohách diplomové práce (Stavebně historický průzkum areálu parkánových zahrad Univerzity Palackého č. 8, 10, 12, 14 na Křižkovského ulici v Olomouci).

Při fytocenologickém průzkumu byla vytvořena inventarizace dřevin podle metodiky Machovec 1982. Byla určena druhová skladba (terminologie Krüssmann) a dále byly určeny hodnoty: výška dřeviny (výškoměr Silva clino master), průměr koruny (pásmo), průměr a obvod kmene (měřidlo průměrů Diameter tape Richter) a věková kategorie. Dále byla určena sadovnická hodnota a vitalita podle metodiky Machovec 1982. Sadovnická hodnota byla hodnocena: 1 bod – nejvhodnější dřeviny, 2 body – velmi hodnotné dřeviny, 3 body – dřeviny průměrné hodnoty, 4 body – dřeviny podprůměrné hodnoty a 5 bodů – dřeviny nevyhovující. Vitalita byla hodnocena: 1 bod – optimální vitalita, 2 body – mírně snížená vitalita, 3 body – středně snížená vitalita, 4 body – silně snížená vitalita a 5 bodů - žádná vitalita.

Tematický plán zaznamenávající stav v roce 1822 – 1830 byl vytvořen v programu ArcGIS 9.3 v licenci ArcInfo. Historická mapa byla georeferencovaná podle několika míst z katastrální mapy. Stav v roce 1822 – 1830 byl odlišný od dnešní doby, proto georeferencování mapy bylo velmi obtížné. Nad georeferencovanou historickou mapou vznikl digitalizací plán historického stavu.

3D model historického stavu byl vytvořen v programu Google SketchUp. Podkladem byl tematický plán historického stavu, který byl pomocí pluginu ArcGIS for SketchUp převeden do Google SketchUp. Převedený plán poskytoval lokalizovaný polohopis. Výšky jednotlivých objektů, případně tvary, byly odhadovány, jelikož neexistuje žádná zmínka o jejich podobě.

Tematický plán zachycující stav v roce 2010 vznikl z měření totální stanici Trimble 5503 DR Standard, kdy data byla lokalizována pomocí diferenční stanice Achtech ProMark2. Měření byla upravena postprocessingovou metodou s využitím korekčních dat ČUZK CZEPOS – data RINEX. Na závěr byla data převedena ze souřadného systému WGS 84 na souřadný systém S-JTSK, pomocí programu Transform. Naměřené body byly načteny do programu ArcGIS a na základě terénní dokumentace vnikl tematický plán.

3D model stavu v roce 2010 byl vytvořen v programu Google SketchUP, kdy pro převod tematického plánu byl použit stejný postup jako u tematického plánu historického stavu. Přesné výšky objektů byly měřeny v parcích a tvary byly vymodelovány na základě fotodokumentace. Model byl opatřen reálnými texturami.

Tematický plán zachycující stav po revitalizaci byl vytvořen z podkladových dat od PhDr. Žurka. Tyto data byla upravena v programu AutoCAD 2010 a uložena do formátu *.DWG. Pomocí programu ArcGIS byla data digitalizována a vznikl tematický plán.

3D model vycházel z tematického plánu znázorňující stav po revitalizaci, který byl pomocí pluginu převeden do programu Google SketchUp. Velikosti a tvary byly vymodelovány na základě podkladů od PhDr. Žurka, které byly poskytnuty ve formátu *.DWG. Řada věcí byla osobně konzultována.

Výstupem všech 3D modelů bylo video zpracované v programu Pinnacle Studio, které bylo nahrané na web www.youtube.com pod uživatelským účtem OndraGIS.

Revitalizace nádvoří Křižkovského 8 byla zpracována pouze textově, jelikož toto území bylo prozatím z revitalizace vyřazeno.

K zachycení stavu před revitalizací byla vytvořena fotogalerie, která byla dále zpracována do uceleného pohledu v programu Microsoft Photosynth. Celkem bylo vytvořeno 23 samostatných projektů, které byly umístěny na web http://photosynth.net pod uživatelským účtem OndraGIS.

Jedna z kapitol se zabývá srovnáním volně dostupných programů pro vizualizaci parků FF. Byly vybrány dva nejpoužívanější programy pro 3D modelování, kde Blender modeluje na základě grafického rozhraní a POV-Ray pomocí programovacího jazyka. Dále byl vybrán program se silnou podporou pro modelování krajiny, kterým byl Virtual Terrain Project. Jako poslední byl popsán software Google SketchUp, ve kterém vnikly modely parků. Na závěr byly všechny programy porovnány.

Data z měření totální stanicí byla použita pro prostorové analýzy. Byly určeny změny v typech povrchů v čase – zastoupení zelených a nezelených ploch v zaznamenaných časových horizontech. Byly vypočítány sklonitostní poměry a orientace svahů, které vycházely z digitálního modelu reliéfu. Poslední analýzou byl výpočet navážky. Navážka byla počítána z důvodu přestavby hradeb a zavezení volného prostoru mezi hradbami. Za tímto účelem byly vytvořeny dva digitální modely reliéfu s rozlišením 1 m a 0,1 m. Navážka byla počítána pro dva stavy. Stav maximální navážky a stav uvažující skalní výběžky. Potom byly srovnány rozdíly vycházející z rozlišení jednotlivých gridů. Pro tyto analýzy byla použita extenze 3D Analyst v aplikaci ArcMap. K vizualizaci vrstev navážky byla použita aplikace ArcScene.

V poslední kapitole byla shrnuta využitelnost výstupů. Kdy bylo navrhováno použití v informačních panelech, využití prostorových analýz pro zahradní architekty a využití celé práce pro studenty historie a občany Olomouce.