Časová analýza vývoje parků Filozofické fakulty UP v Olomouci

Ve spolupráci s Ing. Helenou Hoferkovou byl vytvořen fytocenologický průzkum, který zachycuje stav vegetace v parcích Filozofické fakulty UP Olomouc. Označení jednotlivých dřevin bylo zaznačeno do volné přílohy č. 3, které koresponduje s Tab. 1 na str. 32. Z ohodnocených dřevin bylo patrné, že většina dřevin dosahovala průměrné nebo podprůměrné sadovnické hodnoty a středně snížené nebo silně snížené vitality. Nejlepší sadovnickou hodnotu měla Catalpa bignonioides (pořadové číslo 1), která dosáhla hodnoty velmi hodnotné dřeviny. Nejlepší vitalitu měla dřevina Acer platonoides (pořadové číslo 21), která dosáhla optimální vitality.

Celkem vnikly tři tematické plány, které zachytily stav dané oblasti ve třech časových okamžicích. První tematický plán zachytil oblast v letech 1822 – 1830, kdy podkladem byla historická mapa datovaná k těmto letům. Druhý tematický plán byl vztažen v roku 2010, což byl poslední stav před revitalizací parků. Třetí tematický plán znázornil stav po revitalizaci, který byl datován k roku 2011. Všechny tematické plány byly přidány k diplomové práci jako volná tištěná příloha a také v digitální podobě na přiloženém DVD.

Z podkladů tematických plánů vnikly 3D modely pro jednotlivé časové horizonty. Z 3D modelů byly vytvořeny obrazové přílohy, které byly umístěny do příloh diplomové práce. Dále byly vytvořeny průlety modely, které byly následně sestříhány a upraveny do podoby pro prezentaci projektu. Toto video bylo umístěno na youtube.com, pod uživatelský účet OndraGIS. Dále toto video bylo umístěno na přiložené DVD.

3D model nádvoří nebyl vytvořen, jelikož prozatím nevnikla jeho podoba. Toto nádvoří bylo z revitalizace vyloučeno a k jeho revitalizaci dojde později. Teoreticky byla popsána dvě možná řešení této oblasti. Prvním řešením bylo zrušení parkovacích míst a předělání oblasti na okrasnou zahradu, ale univerzita s tímto řešením nesouhlasila. Druhým a přijatelným řešením bylo vybudovat pod nádvořím podzemní parkoviště a nádvoří upravit do podoby okrasné zahrady. Tato varianta se univerzitě zamlouvala, ale byla finančně velmi náročná.

Pro zachycení fotorealistického stavu byly vytvořeny projekty v programu Microsoft Photosynt. Celkem bylo vytvořeno 23 samostatných projektů, které pokrývají celé území a navazují na sebe. Každá parcela byla rozdělena na pohledy od budovy a na pohledy od hradeb. Kvalita jednotlivých projektů se dá hodnotit na základě procentuálního překrytí (tzv. Synthy). 21 projektů bylo vytvořeno se 100 % překrytím a dva projekty dosáhly překrytí nižšího než 100 % (jeden 82 % a druhý 76 %). U všech projektů byly nastaveny geotagy a byly doplněny česko-anglické popisy. Všechny projekty jsou přístupné na webové adrese http://photosynth.net pod uživatelským účtem OndraGIS.

Ostatní projekty jsou umístěny ZDE.

Software Blender je ryze modelační program, který poskytuje širokou nabídku možností a je možné v něm vytvořit takřka cokoliv. Jeho nevýhodou je slabé napojení na GIS, kdy neumí podporovat souřadnicové systémy a neumí lokalizovat modely do reálného světa.

Software POV-Ray je zaměřen hlavně na tvorbu fotorealistických výstupů. Práce v něm je poměrně složitá, jelikož scény jsou popisovány pomocí textového jazyka. Pokud chceme dosáhnout kvalitního výsledku, je lepší používat více počítačů pro výpočty. Složitější export videí.

Virtual Terrain Project umožňuje výborné napojení na GIS s podporou souřadnicových systémů a možným importem geodat. Jeho nedostatkem je pouze detail zpracování. Neumožňuje vytvářet detailně zpracované modely jako specializovaný software pro 3D modelování.

Google SketchUp byl vyhodnocen jako nejlepší, jelikož zvládá zpracovávat modely s vysokým detailem, je schopný modely lokalizovat do Google Earth a pomocí pluginu je propojitelný s aplikací ArcGIS. Neumožňuje sice zpracovávat všechny úkoly s takovou přesností jako předchozí aplikace, ale na druhou stranu poskytuje všechny úkoly pohromadě.

Data z měření totální stanicí byly dále využity pro prostorové analýzy. Celkem byly vytvořeny čtyři analýzy: porovnání typů povrchů měnících se v čase, sklonitostní poměry, orientace svahů a navážka.

V analýze hodnotící změnu typů povrchů v čase bylo zjištěno, že povrch zelených ploch v parcích se snižuje, ale počet typů povrchů se zvětšuje. K přímému porovnání rozloh došlo pouze u dvou posledních časových horizontů, jelikož historický stav neodpovídal rozloze. Tato změna byla zapříčiněna stavebními úpravami a zpracováním historické mapy. V roce 2010 dosahovala zelená plocha 49,7 %, což znamenalo snížení oproti dřívějšímu stavu. Toto snížení bylo způsobeno změnou využití parků. V časovém horizontu po revitalizaci došlo k dalšímu snížení plochy zeleně, na hodnotu 35,1 % z celkové plochy území. Přestože došlo ke snížení plochy, objem zeleně vzrostl vlivem lepšího uspořádání a umístěním zeleně na stěny a do prostoru.

Ze sklonitostních poměrů bylo zjištěno: ve sklonu 0° - 4,0° se nacházelo 1931 m2 (52,8 %) území, ve sklonu 4,1° - 9,0° se nacházelo 863 m2 (23,6 %) území, ve sklonu 9,1° - 15,0° se nacházelo 489 m2 (13,4 %) území, ve sklonu 15,1° - 24,0° se nacházelo 307 m2 (8,4 %) území a ve sklonu 24,1° - 39,8° se nacházelo 65 m2 (1,8 %) území. Místa s největším sklonem se nacházely v místě schodišť.

Z analýzy orientace svahů bylo zjištěno, že téměř celé území bylo skoro rovnoměrně rozděleno mezi všechny světové strany. Mírně převažovala pouze orientace jižní až východní.

U analýzy navážky byly počítány dva stavy. První stav uvažoval maximální možnou navážku bez ohledu na skalní výběžky. Počítán byl pro dvě rozlišení gridu (1 m a 0,1 m). Objem navážky u rozlišení 1 m činil 29 448 m3 a u rozlišení 0,1 m to bylo 30 907,1 m3. Druhý stav navážky uvažoval skalnaté výběžky, které byly zaměřeny totální stanicí a namodelovány pod celým povrchem. Objem navážky u rozlišení 1 m činil 21 152 m3 a u rozlišení 0,1 m to bylo 22 765,9 m3. Pro stanovení přesného objemu navážky by musel být použit georadar.

3D modely a vizualizace by mohly být použity do informačních panelů. Prostorové analýzy by mohly být využity zahradními architekty při plánování umístění vegetace. Celá práce může poskytnout ucelený náhled na danou lokalitu pro studenty historie nebo pro občany Olomouce se zájmem o historii a rozvoj města.

Hlavní využitelnost práce byla splněna již během jejího vniku. Díky vizualizacím byl projekt dobře prezentován na celé řadě institucí. Na základě zpracovaného projektu byl získán grant a celá revitalizace již byla zahájena a její dokončení je naplánované za září 2011.