Data z měření totální stanicí byly dále využity pro prostorové analýzy. Celkem byly vytvořeny čtyři analýzy: porovnání typů povrchů měnících se v čase, sklonitostní poměry, orientace svahů a navážka.
V analýze hodnotící změnu typů povrchů v čase bylo zjištěno, že povrch zelených ploch v parcích se snižuje, ale počet typů povrchů se zvětšuje. K přímému porovnání rozloh došlo pouze u dvou posledních časových horizontů, jelikož historický stav neodpovídal rozloze. Tato změna byla zapříčiněna stavebními úpravami a zpracováním historické mapy. V roce 2010 dosahovala zelená plocha 49,7 %, což znamenalo snížení oproti dřívějšímu stavu. Toto snížení bylo způsobeno změnou využití parků. V časovém horizontu po revitalizaci došlo k dalšímu snížení plochy zeleně, na hodnotu 35,1 % z celkové plochy území. Přestože došlo ke snížení plochy, objem zeleně vzrostl vlivem lepšího uspořádání a umístěním zeleně na stěny a do prostoru.
Ze sklonitostních poměrů bylo zjištěno: ve sklonu 0° - 4,0° se nacházelo 1931 m2 (52,8 %) území, ve sklonu 4,1° - 9,0° se nacházelo 863 m2 (23,6 %) území, ve sklonu 9,1° - 15,0° se nacházelo 489 m2 (13,4 %) území, ve sklonu 15,1° - 24,0° se nacházelo 307 m2 (8,4 %) území a ve sklonu 24,1° - 39,8° se nacházelo 65 m2 (1,8 %) území. Místa s největším sklonem se nacházely v místě schodišť.
Z analýzy orientace svahů bylo zjištěno, že téměř celé území bylo skoro rovnoměrně rozděleno mezi všechny světové strany. Mírně převažovala pouze orientace jižní až východní.
U analýzy navážky byly počítány dva stavy. První stav uvažoval maximální možnou navážku bez ohledu na skalní výběžky. Počítán byl pro dvě rozlišení gridu (1 m a 0,1 m). Objem navážky u rozlišení 1 m činil 29 448 m3 a u rozlišení 0,1 m to bylo 30 907,1 m3. Druhý stav navážky uvažoval skalnaté výběžky, které byly zaměřeny totální stanicí a namodelovány pod celým povrchem. Objem navážky u rozlišení 1 m činil 21 152 m3 a u rozlišení 0,1 m to bylo 22 765,9 m3. Pro stanovení přesného objemu navážky by musel být použit georadar.