V rámci magisterské práce byly vytvořeny dvě verze interaktivní mapy Olomoucké pevnosti, které byly podrobeny eye-tracking testování. Na základě získaných dat byla vybrána vhodnější mapa, která bude umístěna do Pevnosti poznání v Olomouci. Součásti práce byla také rešerše literatury zabývající se historií Olomoucké pevnosti, webovými mapami a mapami s příběhem. Mapy byly vytvořeny za použití knihovny Leaflet a knihovny jQuery a lišily se rozložením ovládacích prvků, jejich barevným provedením a popisem, znakovým klíčem a stylem provedení legendy. Dotazníkovým řešením byly vybrány dva nejlépe hodnocené znakové klíče se symbolickými znaky, které byly následně upraveny na základě připomínek respondentů.

Eye-tracking experiment se skládal ze tří částí – interaktivní, statické a z doplňujících otázek. V interaktivní části bylo, na základě Wilcoxonova testu a porovnávání boxplotů a mediánů metriky „Time trial“, zjištěno, že rychlejší čas při plnění úkolů byl naměřen u mapy verze V2. Obdobných výsledků bylo dosaženo při zpracování dat ze statického testování, kde byly porovnávány metriky „Dwell time“, „Fixation count“ a „Revisits“ u AOI vrstev vytvořených nad legendami map, které byly také testovány Wilcoxonovým testem a srovnány na základě hodnot mediánů. Ve třetí části byla respondentovi ukázána druhá verze mapy, se kterou nepracoval, a byla mu položena sada otázek, která měla za úkol stanovit, jaké rozložení ovládacích prvků, jejich barevné provedení, znakový klíč, styl provedení legendy a podkladovou mapu preferuje. V této části bylo zjištěno, že respondenti preferují rozložení a barevné provedení prvků verze V2.

Po celkovém zhodnocení byla jako vhodnější mapa pro Pevnost poznání vybrána verze V2, která má uspořádání tlačítek při spodním okraji a plocha těchto tlačítek má pergamenovou barvu. Legenda je zde rozdělena podle tematických vrstev. U verze V2 je také použita znaková sada, kdy vnitřní kresba znaků je barevná na bílém pozadí čtverce a jeví se tedy uživateli jako čitelnější.