Použité metody

V teoretické části práce byla využita metoda rešerše. Oblastí zájmu se stala především literatura a odborné příspěvky zabývající se kartografickými styly, metodami znázornění výškopisu a polohopisu na starých mapách a také samotným pojmem „vintage“. Nedílnou součástí rešerše bylo taktéž studium starých map prostřednictvím vizuální analýzy. Sledovány byly mapy z 16.–19. století, přičemž bylo porovnáváno jednak celkové výtvarné provedení děl, jednak kartografické vyjádření zobrazovaných prvků. Při vymezování vintage mapového designu byl sestaven krátký dotazník, který byl zaslán několika odborníkům z oboru historické kartografie.

V praktické časti byly při tvorbě map uplatněny metody z oblasti GIS (sběr, zpracování, úprava a generalizace dat). Z konkrétních GIS funkcí byly použity například nástroje clip, dissolve, erase, contour, project, aggregate polygons nebo focal statistic. V rámci kartografické vizualizace pak byly použity metody topografické (např. kopečková metoda, šrafování) i tematické kartografie (např. metoda bodových znaků). Mapové layouty byly následně vyexportovány a upraveny v grafickém editoru, kde byly také vytvořeny ostatní kompoziční prvky. Některé výtvarné prvky zde byly vytvořeny z rastrových souborů metodou vektorizace.

V rámci předtiskové přípravy ukázkových map byly veškeré mapové i grafické prvky převedeny do barevného modelu CMYK. Mapy byly publikovány jak v tištěné podobě, tak i v digitální verzi prostřednictvím webové stránky práce.

Použitá data

Vzhledem ke konceptu práce – vytvořit mapy regionu, kontinentu i celého světa, připomínající svým designem konkrétní časová období, bylo pro tvorbu map využito vícero datových zdrojů.

Jako zájmové území bylo pro regionální mapy zvoleno území Česka, proto jako základní datový zdroj posloužila datová sada ArcČR 500. Dále bylo na této úrovni použito několik bodových vrstev ze sady Data50 (hrady, zámky, zříceniny), data z Veřejného registru půdy LPIS (vinice, chmelnice) a rastrová data GMTED2010 (v prostorovém rozlišení 15 úhlových vteřin). Za účelem vyplnění mapového pole i za hranicemi ČR po vzoru starých map byla pro tyto oblasti využita data GISCO (administrativní členění na úrovni NUTS0 a NUTS3) a data Natural Earth (vodní toky a plochy, sídla). Druhý ze zmíněných zdrojů byl však pro svoji nízkou podrobnost upraven či doplněn o další prvky prostřednictvím digitalizace podkladových map v prostředí ArcGIS Pro. Stejným způsobem byla pořízena polygonová vrstva lesů a bodová vrstva významných vrcholů.

Na úrovni kontinentu byla zpracována Evropa. Základním datovým zdrojem zde byla sada Natural Earth, dále byla využita data Evropské agentury pro životní prostředí (Global land cover) a rastrová data GMTED2010 (prost. rozlišení 30 úhlových vteřin). Kromě prostorových dat bylo třeba zajistit odpovídají atributová data. K tomuto účelu posloužily například stránky citypopulation.de či worldpopulationreview.com. Pro mapy světa byla použita taktéž sada Natural Earth, avšak v menším měřítku.

Výtvarné prvky, jakými jsou například ozdobné kartuše, byly získány v rastrové podobě ze stránky Oldbookillustration.com, kde jsou tyto soubory dostupné jako volná díla (Public Domain). Po stažení byly následně tyto prvky upraveny v grafickém editoru. Dalšími zdroji, které sloužily spíše jako inspirace pro tvorbu grafických prvků, byly stránky Wikimedia Commons a David Rumsey Map Collection, jejichž soubory jsou poskytovány pod licencí Creative Comons. Zvláštní kategorií grafických doplňků na mapách jsou pak „veduty“ měst. Nejedná se o klasické čelní pohledy na města, nýbrž o modernější pojetí – tedy půdorysný pohled, umožňující použít GIS. Pro tyto účely byla získána data z otevřené databáze OpenStreetMap (zastavěné plochy, vodní toky a plochy, vrcholy a administrativní hranice měst) prostřednictvím pluginu QuckOSM.

Použité programy

Většina geoprostorových dat byla zpracována, upravena, popř. vytvořena v prostředí ArcGIS Pro 2.9.3. Za účelem získání dat z databáze OpenStreetMap pomocí pluginu QuickOSM byl použit program QGIS 3.20 Odense, ovšem po vyexportování do formátu SHP byla i tato data zpracována v softwaru ArcGIS Pro od firmy Esri. Tvorba znakového klíče proběhla v grafickém editoru Adobe Illustrator (verze 26.3.1) z balíku Adobe Creative Cloud, na který má autor práce oficiální licenci. Kromě tvorby symbolů pro mapované prvky byly v tomto prostředí sestrojeny také grafické doplňky map (ozdobné kartuše, rámy, erby apod.), proběhla zde grafická úprava mapových layoutů vyexportovaných z GIS softwaru a byla zde provedena finální kompozice map spolu s jejich předtiskovou přípravou. Menší část grafických prvků, získaných ze stránky Old Book Illustrations, byla ještě před vektorizací v prostředí Adobe Illustrator upravena v softwaru Adobe Photoshop. Text práce byl sestaven v programu Microsoft Word z balíku Microsoft Office 365.

Postup zpracování

Postup diplomové práce je znázorněn na obrázku 1. Práce byla započata teoretickou částí, která představuje rešerši a vymezení vintage mapového designu. V rámci rešerše byla prostudována zejména literatura zabývající se používáním výrazů vintage, antique a retro, dále odborné práce soustřeďující se na styly v kartografii a na znázorňování výškopisu a polohopisu na starých mapách. Nedílnou součástí rešerše bylo analyzování starých map z hlediska kartografického znázornění i výtvarného provedení těchto děl. Současně také probíhaly konzultace s odborníky z oboru historické kartografie a na základě toho byl pro potřeby práce vymezen vintage mapový design.

V návaznosti na toto vymezení byl vytvořen koncept vytvořit v rámci praktické části znakové sady pro mapy na úrovni regionu, kontinentu a celého světa za každé časové období od 16. do 18. století. Následně byla získána vhodná data pro aplikaci vytvořených symbolů a poté byla zahájena časově nejnáročnější část práce – tvorba ukázkových map včetně všech výtvarných doplňků. Data byla nejprve zpracována v prostředí GIS a po vyexportování do mapových layoutů byla tato rozvržení doladěna v grafickém programu.

Závěrečné práce představuje předtisková příprava map, tvorba posteru a webových stránek práce, které jsou umístěny na webu Katedry geoinformatiky UP, a odkud je možné stáhnout výsledky této práce.

Postup zpracování práce